Lukáš Plch - Jiří Kratochvíl

Pochybné časopisy

Datum poslední aktualizace: 15. dubna 2019

ÚVOD

V posledních letech dochází k výraznému nárůstu počtu tzv. pochybných vydavatelů a jejich časopisů (viz níže graf) ohrožujících vědeckou komunikaci na tuzemské i mezinárodní úrovni. V současnosti se pro tyto vydavatele a časopisy zažil pojem predátorský, přičemž však vhodnější je hovořit o vydavatelích a časopisech nedodržujících principy transparentnosti a dobré praxe ve vědeckém publikováí, respektive v tomto materiálu používáme označení pochybní vydavatelé a pochybné časopisy. Hlavním cílem těchto vydavatelů je snadný finanční zisk, kvůli kterému rezignují na obvyklý proces peer review (recenzní řízení) před vydáním publikací, vytvářejí fiktivní redakční rady, napodobují názvy již zaběhlých důvěryhodných časopisů apod. V důsledku tohoto jednání se mezi vědeckou komunitu dostává velké množství neověřených, ne-li přímo zkreslených či falešných vědeckých informací. Více než kdy jindy vzniká naléhavá potřeba, aby si vědecko-výzkumné instituce a vědečtí pracovníci uvědomili naprosto nutnou evaluaci vydavatele/časopisu. Kupříkladu již v současnosti Komise pro hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů má informace o tom, že v minulosti byly hodnoceny i publikace vydané pochybným vydavatelem (např. v březnu 2016 na jednání komise byli její členové o tom spraveni Studentskou komorou Rady vysokých škol).

Vzhledem k uvedenému je nejúčinnější ochranou před publikováním v pochybnpochybných časopisech osvěta. Jen tak se v akademické obci rozšíří povědomí o rizicích, která plynou z publikování v pochybnpochybných časopisech vzniklých za účelem pouhého finančního zisku. Do budoucna je úkolem zejména univerzitních knihoven poskytovat podporu při publikační činnosti s ohledem na obranu proti pochybným vydavatelům, jejichž portfolio se neustále rozšiřuje.

Cílem tohoto materiálu je stručně shrnout základní fakta o pochybných vydavatelích a jejich aktivitách za účelem pomoci autorům tyto vydavatele identifikovat. Vzhledem k neustále rozvíjejícím se aktivitám pochybných vydavatelů bude tento materiál podle potřeby aktualizován.

Lukáš Plch a Jiří Kratochvíl, Knihovna univerzitního kampusu MU


PARAZITOVÁNÍ POCHYBNÝCH ČASOPISŮ NA MYŠLENCE OPEN ACCESS

Původ pochybných časopisů souvisí s poškozováním jinak ušlechtilé myšlenky hnutí Open Access (OA) šířit volně důvěryhodné odborné informace ve vědecké komunitě. OA totiž usiluje o otevřený přístup k literatuře, který není omezen finančními ani technickými bariérami, přičemž cílem OA je zpřístupnit vědecké poznatky, které před jejich publikováním prošly obvyklým procesem peer review (recenzním řízením).
Součástí publikování v režimu OA jsou pochopitelně vzniklé náklady např. za grafické zpracování textu do výsledné podoby, poplatky za provoz serveru apod. V návaznosti na to existují v současnosti dva způsoby OA, jakým autoři publikují v odborných časopisech podle jejich typu:


Otevřený časopis

Časopis zpřístupňuje vydané články čtenářům zdarma prostřednictvím internetu, přičemž náklady za vydání článku buď hradí jeho autor formou poplatků (tzv. Article Processing Charges - APCs), nebo instituce vydávající daný časopis (příkladem je např. MEFANET Journal donedávna vydávaný Institutem biostatistiky a analýz MU).


Hybridní model časopisu

Přístup k obsahu časopisu je zpoplatněn, ale autor má možnost plný text svého článku uvolnit v režimu Open Access, zaplatí-li za to vydavateli poplatek.

Uvedenou myšlenku OA začaly v posledních letech zneužívat tzv. pochybné časopisy vydávané pseudovydavateli, kteří pocházejí zejména ze zemí třetího světa. Zatímco relevantní časopisy v režimu OA dodržují obvyklou vydavatelskou praxi (recenzní řízení, odborníci v mezinárodní redakční radě apod.), pochybné časopisy mystifikují potenciální autory napodobováním vědeckého publikování (fiktivní redakční rady, napodobování názvů prestižních časopisů, urychlené recenzní řízení aj.) s jediným cílem – přimět autory publikovat za úplatu články v jejich časopisu. V následujícím textu jsou detailně popsány tyto praktiky, které u autorů méně obeznámených s problematikou OA a pochybných časopisů zapříčiňují zaměňování časopisů v režimu OA s těmi pochybnými.


CO JSOU TO POCHYBNÉ ČASOPISY

Pochybnými časopisy jsou v současnosti označována periodika, která volně zpřístupňují vydané články čtenářům a ve kterých autoři mohou publikovat pod podmínkou autorského poplatku vydavateli, aniž by jejich text prošel obvyklým peer review (recenzním) procesem. První náznaky pochybných časopisů, byť tehdy ještě takto nebyly označovány, se objevují v r. 2008, kdy na ně poukázal Tim Hill, majitel novozelandského vydavatelství Dove Medical Press publikujícího v režimu Open Access. V r. 2010 pak Jeffrey Beall, knihovník z americké University of Colorado Denver, zveřejnil na svém blogu Scholarly Open Access (https://scholarlyoa.com) seznam vydavatelů pochybných časopisů. O dva roky později pak na témže blogu Beall zveřejnil kritéria, podle nichž lze pochybné vydavatele identifikovat a která průběžně aktualizoval do poloviny ledna 2017, kdy blog zrušil. Stěžejní součástí Beallova blogu byl tzv. Beall‘s List (dále jen Beallův seznam) obsahující přehled časopisů a vydavatelů, které podle Jeffrey Bealla naplňují některá z kritérií pochybného časopisu/vydavatele.

Ačkoliv Beallův list nabyl ve vědecké komunitě obliby kvůli možnosti rychle a jednoduše zjistit, je-li v něm nějaký časopis uveden, jeho zásadním problémem byla netransparentnost. Beall sice zveřejnil kritéria, podle kterých lze pochybný časopis poznat, ale některá z nich byla zpochybnitelná, nebo v praxi neověřitelná. Přesto Beall významně přispěl k otevření diskuse o praktikách pochybných časopisů a metodě prověřování časopisů.
V následujícím textu uvádíme příklady praktik pochybných vydavatelů, přičemž v jeho závěru uvádíme aktuální metodu evaluace časopisů, k níž jsme v Knihovně univerzitního kampusu na základě zkušeností a řady diskusí dospěli.

ZÁKLADNÍ ZNAKY POCHYBNÝCH ČASOPISŮ

Pochybné časopisy se vyznačují následujícími společnými znaky, které by v potenciálních autorech měly vyvolat podezření o nedůvěryhodnosti. Protože webové stránky časopisů se neustále vyvíjejí, upozorňujeme, že základní znaky pochybných časopisů demonstrujeme na příkladech z doby vzniku první verze tohoto materiálu (datace viz soupis literatury).

Redakční rada

Redakční rada je jeden z nejdůležitějších orgánů časopisu disponující rozhodovací pravomocí ohledně obsahu a tematického zaměření časopisu. Vytváří také sttrategie a vize vydávání časopisu a její prestiž se odráží na kvalitě celého periodika. V souvislosti s redakční radou se v pochybných časopisech bývají spojovány následující problémy:

  • Stejná redakční rada pro celé portfolio časopisů
  • Fiktivní členové redakčních rad
  • Členové redakční rady nemají přesně uvedené afiliační údaje
  • Mezi členy redakčních rad časopisů jsou uvedeni známí a úspěšní vědci bez jejich vědomí
  • Redakční rada má málo členů nebo není mezinárodní a je tvořena zejména osobami z rozvojových zemí
  • Nejsou uvedeny přesné kontaktní informace – pouze obecné emailové adresy nebo kontaktní formuláře

Pro pochybné časopisy a vydavatele je typické, že oslovují různé vědce s nabídkou členství v redakční radě a začleňují je do tohoto orgánu bez jakékoliv kontroly. Důkazem tohoto jednání je i pokus, který jsme provedli, když na výzvu ke vstupu do redakční rady časopisu SCIREA Journal of Education jeden z autorů tohoto materiálu vytvořil fiktivní postavu i životopis vědce Josepha Albuse Schweyka, kterého zaregistroval na webu časopisu a který byl vydavatelem asi po pěti dnech začleněn do redakční rady (následující náhled představuje stav k 21. 2. 2017, z praktických důvodů náhled graficky upraven, aby Schweyk byl vidět).

Kliknutím na obrázek jej zvětšíte.


V následujících příkladech jsou pak ukázky z dalších časopisů, jejichž redakční rady budí pochybnosti.

Všechny časopisy od vydavatele Progressive Academic Publishing (viz vlevo) mají tutéž redakční radu (viz vpravo). Kliknutím na obrázek jej zvětšíte.


Redakční radu časopisu Asia Pacific Journal of Research tvoří pouze osoby z jednoho státu


V časopise Annals of Veterinary and Animal Science vydávaný vydavatelem Naturepub je hlavním editorem Prof. Dr. MM Rahman z brněnského Výzkumného ústavu veterinárního lékařství (viz obr. vlevo nahoře). Podle webových stránek tohoto ústavu však tam nikdo toho jména nepůsobí (viz obr. vpravo nahoře, stav k 5. 5. 2016). Kliknutím na obrázek jej zvětšíte.


Tutéž nejasnou korespondenční adresu (neidentifikovatelná ulice, neuvedena země Indie) používají hned dva časopisy z Beallova seznamu – Chemistry Research Journal a The Pharmaceutical and Chemical Journal. Prvně jmenovaný navíc neuvádí e–mailový kontakt. Kliknutím na obrázek jej zvětšíte.


Vydavatelský management

  • Žádné nebo velmi pochybé recenzní řízení – zvyšuje riziko vydání článku, který nebude mít vysokou úroveň (viz níže příklad časopisu Oncotarget).
  • Vtíravá a podbízivá politika vydavatelů – zasílání emailů autorům (academic spam), zvaní do redakčních rad a na konference (často jako key–note speaker), viz příklady v příloze
  • Netransparentní informace ohledně autorských poplatků, jejichž výše bývá sdělována ex post (překvapení v podobě nečekaných faktur) nebo velmi vágně stanovená výše poplatků s tím, že cena se může lišit řádově i o stovky dolarů/eur, apod.

Nepravdivá indexace časopisu

Pochybné časopisy se snaží u potenciálních autorů vzbudit důvěryhodnost výčtem různých databází, ve kterých je časopis indexován. Kupříkladu na níže uvedených obrázcích je vlevo predátorským časopisem Journal of Science avizována indexace v prestižní databázi ProQuest, ve které se však – jak dokládá obrázek vpravo dole – tento časopis nevyskytuje.

Ukázka nepravdivé indexace časopisu. Kliknutím na obrázek jej zvětšíte.

Na druhou stranu je třeba upozornit, že existují i časopisy, které jsou indexovány v některé z prestižních databází a je přitom u nich sporné, zdali je lze označit za pochybné, či nikoli. Příkladem je časopis Oncotarget (ISSN 1949–2553) od vydavatelství Impact Journals LLC, který který přes znaky evokující nedůvěryhodnost byl do roku 2016 indexován v Journal Citation Reports a byl mu vypočítáván impakt faktor:

Ve spodní části úvodní webové stránky časopisu Oncotarget jsou pravdivé informace o indexaci časopisu v databázi Web of Science Core Collection (srovnej níže s výřezem z Journal Citation Reports). Pod nimi je však uvedeno, že autoři mohou do časopisu nabídnout i články, které byly jiným časopisem zamítnuty, za předpokladu přiložení předchozích recenzních posudků a dopisu vyvracejícího tyto posudky. Jedná se o velmi nestandardní postup ve vědeckém publikování, který vzbuzuje pochybnost o relevantnosti procesu přijímání článků v tomto periodiku.
Kliknutím na obrázek jej zvětšíte.


Nedůvěryhodnost časopisu vzbuzují i nefunkční webové stránky vydavatele (stav k 4. 5. 2016)



V časopise byly publikovány články, které byly akceptovány do druhého dne či do týdne od jejich zaslání časopisu, ačkoliv recenzní řízení obvykle trvá i několik týdnů. Rychlé přijetí a vydání článku je přitom jedním z projevů pochybných časopisů.

Podobně jako ve Web of Science Core Collection se může objevit sporný časopis typu Oncotarget, nejinak je tomu i v případě databáze Scopus. Kupříkladu na Beallově seznamu figuroval pochybný vydavatel Allied Academies vydávající časopis Academy of Accounting and Financial Studies Journal, který vykazuje několik znaků typických pro pochybné časopisy a který je přitom indexován v databázi Scopus.

Evidence vydavatele Allied Academies v Beallově seznamu


Indexace časopisu Academy of Accounting and Financial Studies Journals ve Scopusu v letech 2009—2015


Stežejním problémem vydavatelství Allied Academies je, že přes proklamaci o žádném poplatku za vydání článku, podmiňuje jeho vydání členstvím alespoň jednoho z autorů ve vydavatelově blíže nespecifikované organizaci s povinným ročním poplatkem 75 USD.


Zavádějící metriky - Misleading Metrics

Dojmu prestiže se pochybné časopisy snaží dosáhnout i uváděním různých scientometrických indikátorů, případně i lživým tvrzením o výši impakt faktoru a indikátorech IPP, SNIP a SJR ve Scopusu. Existují však i společnosti vytvářející podvodné metriky, tzv. misleading metrics, kterými se snaží dodávat pochybným časopisům punc prestiže. Zde však zvláště čeští autoři by měli pamatovat na to, že při vykazování publikační činnosti jsou podle Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací relevantní časopisy, které mají impakt faktor či jinou určující metriku pro hodnocení nebo jsou indexovány ve Web of Science Core Collection, Scopusu či v seznamu recenzovaných časopisů.

Příklady zavádějících metrik
  • IndexCopernicus
  • Global Impact Factor
  • General Impact Factor
  • Eurasian Scientific Journal Index (ESJI)
  • IMPACT-FACTOR.RU
  • Impact Factor Services for International Journals (I.F.S.I.J.)


Pokud se jedná o lživá tvrzení o výši impakt faktoru, tak pochybné časopisy často na svých webových stránkách avizují indexaci v Journal Citation Reports ve Web of Science s aktuální výší impakt faktoru:

pochybný časopis Indian Journal of Advanced Nursing na své úvodní stránce kromě závádějící metriky IBI Factor uvádí i hodnotu impakt faktoru ve výši 2,002.


Při ověření této hodnoty v Journal Citation Reports (JCR) ve Web of Science Core Collection však bylo při dohledávání zmíněného časopisu podle jeho ISSN zjištěno, že Indian Journal of Advanced Nursing vůbec v JCR nefiguruje.


Rychlé recenzní řízení

Pro pochybné časopisy je typické publikování článku v řádu několika dní od data jeho zaslání do časopisu. Výše na příkladech dvou článků v časopise Oncotarget je podezřelé, že v prvním případě (viz obr. 12 na s. 10) byl článek přijat hned následující den po jeho zaslání a vydán deset dnů od jeho zaslání. V druhém případě (viz obr. 13 na s. 10) trvalo přijetí článku týden a vydání dvanáct dnů od jeho přijetí. Přitom v relevantních odborných časopisech je zcela obvyklý tento harmonogram recenzního řízení:

1. týden Editor se rozhoduje, zdali vrátí text autorovi k přepracování, nebo jej zašle recenzentům.
2. týden Editor oslovuje recenzenty, mají-li zájem text recenzovat.
3.-10. týden Recenzenti posuzují článek.
11.-12. týden Editor se rozhoduje podle recenzí, zdali text vrátí autorovi k přepracování, nebo jej přijme k vydání.

Nedostatečná antiplagiátorská politika

Projevem nedodržování principů transparentností a dobré praxe vědeckého publikování je i nedostatečná kontrola plagiátů u přijatých textů. Je třeba, aby časopis nejenže proklamoval antiplagiátorskou politiku, ale také specifikoval její průběh, např. použití softwaru iThenticate na odhalování plagiátu. Příkladem plagiátu je článek Five Markers of Changes in Teeth: An Estimating of Age vydaný v pochybném časopise The Internet Journal of Forensic Science. Tento článek je takřka opisem článku Estimation of Age at Death Using Teeth, jehož spoluautorkou je dr. Račanská (za svobodna Vystrčilová) z Masarykovy univerzity. Vzhledem k rozsahu převzatých částí textu a skutečnosti, že se jednalo o poškození akademické pracovnice z MU, jsou níže jen dvě krátké ukázky, přičemž přehled všech shodných pasáží (zvýrazněny žlutě) je v samostatných souborech - původní článek x plagiát.

Nahoře ukázka z článku dr. Račanské, dole článek s takřka doslovně převzatými větami. V obou obrázcích jsou totožné pasáže barevně zvýrazněny.


Hijacked Journals - ukradená identita časopisu

Jak již bylo zmíněno v části Vydavatelský management, řada pochybných časopisů napodobuje názvy skutečných odborných časopisů. Některé pochybné časopisy tuto snahu zmást potenciálního autora posunují ještě dál, když v podstatě ukradnou samotnou identitu odborného časopisu. Jako tzv. hijacked journals jsou tak v současnosti označována perodika, kterým jejich vydavatelé vytvoří identický nebo téměř identický duplikát webové stránky důvěryhodného časopisu. Takto vytvořený profil pochybného časopisu se od původního periodika liší třeba jen ve fakturační adrese. Oklamaný autor pak v domnění, že hradí poplatek za článek do hodnotného časopisu, platí za vydání článku pochybnému vydavateli.

V níže uvedených obrázcích 22 a 23 se jedná o odcizení identity lesnického časopisu Sylwan, kdy pochybná verze nejenže opisuje grafické rozvržení webové stránky relevantního Sylwanu, ale dokonce i napodobuje webovou adresu časopisu:

Skutečný Sylwan http://sylwan.ibles.waw.pl
Hijacked Sylwan http://sylwan.ibles.org

Homepage skutečného časopisu Sylwan. Kliknutím na obrázek jej zvětšíte.


Homepage hijacked časopisu Sylwan. Kliknutím na obrázek jej zvětšíte.


AUTORSKÝ MLÝN ANEB POCHYBNÉ PRAKTIKY U MONOGRAFIÍ

Nekalé vydavatelské praktiky zasáhly také do oblasti publikování monografií. Typickou ukázkou je tzv. author mill nebo také an academic author mill – autorský mlýn. Tímto pojmem jsou označovány praktiky vydavatele, jehož business modelem je produkce velkého množství titulů v nízkém nákladu, přesně naopak od klasických vydavatelských domů, které se zaměřují na omezený počet vydávaných autorů v tisícových nákladech. Cílovou skupinou bývají velmi často např. postdoktorandi, od kterých se tito vydavatelé aktivně snaží získat jejich disertační práce k vydání. Příkladem typického autorského mlýnu je vydavatelství Lambert Academic Publishing (viz příklad zvací zprávy je v příloze).

Základní znaky autorských mlýnů

  • Fingované recenzní řízení („in–house–review“)
  • Produkce velkého množství knižních titulů nízkým nákladem
  • Malé výrobní náklady v kontrastu s předraženými tituly
  • Nízká úroveň editorské činnosti a velké množství chyb v publikacích z důvodu absence odborného personálu

Ukázka obálky monografie vydané vydavatelem Lambert Academic Publishing. Kliknutím na obrázek jej zvětšíte.


POCHYBNÉ KONFERENCE

Vedle pochybných časopisů se v poslední době rozmáhají také pozvánky na pochybné konference, jejichž účelem je podvodně vylákat z potenciálních účastníků peníze za konferenční poplatky. Ve skutečnosti se ale vůbec o odborné vědecké konference nejedná, a proto je potřeba kontrolovat organizátora a instituci (vydavatele) sborníku, ve kterém mají být příspěvky z konference publikovány. Častým propagátorem těchto konferencí je společnost WASET (World Academy of Science, Engineering and Technology), která jejich přehled uvádí na https://www.waset.org (viz s. 48).

Jak poznat pochybnou konferenci?

  • Akce je avizována na webu WASET (https://www.waset.org)
  • O konferenci jako pochybné se píše na blogu Jefreyho Bealla (doporučujeme hledat podle názvu vyhledávačem umístěným na blogu)
  • Zkuste si ji vyhledat v citačních databázích (např. v databázi Web of Science Core Collection je možné vyhledávat dle názvu konference) a pokud v nich není, ověřte si na webu konference, jestli ve skutečnosti nemají být příspěvky publikovány v pochybném časopise/u pochybného vydavatele, je-li místo konání reálné a jsou-li uvedeny všechny kontaktní údaje, program konference apod. (viz příklad v příloze)
  • Snažte se od kolegů z oboru zjistit, zda s danou konferencí mají zkušenosti a zda se informace o nich nachází v ověřených zdrojích, např. Global Event List na http://www.globaleventslist.elsevier.com
Hlavní znaky pochybných konferencí
  • Napodobování jmen prestižních vědeckých konferencí.
  • Vydávání se za neziskovou organizaci, když organizátor je očividně napojen na komerční subjekt.
  • Uvádění jmen vědců v organizačních a programových výborech bez jejich vědomí.
  • Lživé nebo netransparentní informace o partnerech konference, jejich adresách a tel. číslech, užívání fiktivních jmen organizátorů a zemí odkud pochází a jejih akademických titulů.
  • Vytváření fiktivních asociací, společností a institucí, které mají danou konferenci sponzorovat.
  • U příspěvků neprobíhá žádné recenzní řízení a pokud ano, pak jen velmi pochybné a navíc prováděné recenzenty, kteří mají jen velmi malé povědomí o daném tématu.
  • Konferenční poplatky jsou neobvykle vysoké oproti zažitému standardu v jednotlivých oborech a organizátor pořádá několik konferencí ve stejný čas.
  • Jedna a ta samá organizace pořádá konference z velmi odlišných oborů.
  • Podezřele rychlé přijímání příspěvků a pravidelné prodlužování Call for Papers termínů a také přijímání příspěvků po uzávěrce.
  • Pochybné konference jsou velmi často napojeny na pochybné časopisy, v nichž se nacházejí příspěvky přetavené do podoby "odborných" článků.
  • Velmi často jsou přijímány příspěvky od studentů Bc. studia a není stanoven limit pro počet příspěvků přednášených jednou osobou.
  • Organizátor deklaruje, že příspěvky budou publikovány v impaktovaných časopisech nebo v časopisech indexovaných databází Scopus.
  • Zahlcování spamem emailové stránky lidí, kteří jsou zcela mimo oborové zaměření konferencí.

V níže uvedených ukázkách se jedná o dvě webové stránky avizující tutéž konferenci, z nichž ve skutečnosti relevantní je pouze ta první. Součástí druhé webové stránky je vlevo nahoře logo organizace WASET, která – jak zjistil Jeffrey Beall – ve skutečnosti žádnou akademickou institucí není.

Relevantní webová prezentace konference International Conference on Traffic and Transport Psychology. Kliknutím na obrázek jej zvětšíte.


Obr. 26 - pochybná webová prezentace konference International Conference on Traffic and Transport Psychology. Kliknutím na obrázek jej zvětšíte.



Je velmi důležité, aby si sami zájemci o tyto konference položili několik zásadních otázek:
  • Zúčastnil se někdy některý z vašich kolegů této kofenrece?
  • Četl/a jste někdy nějaký příspěvek z této konference.
  • Slyšel/a jste někdy něco o jejich hlavních přednášejících (keynote speakers)?
  • Znáte některé členy (člena) programového nebo organizačního výboru?
  • Zapadá tato konference do vaší výzkumné oblasti?
  • Znáte organizaci/instituci pořádající tuto konferenci?


KAUZY KOLEM POCHYBNÝCH ČASOPISŮ A VYDAVATELŮ

University of Pristina

Velmi bouřlivé protesty vyvolalo zjištění, že Ibrahim Gashi, dnes již bývalý rektor univerzity v Prištině, si k dosažení profesury dopomáhal publikováním v pochybných časopisech. Tamější studenti po tomto zjištění uskutečnili 28. ledna 2014 protestní akci, při níž musela zasahovat i tamější policie (25 studentů bylo začteno a 2 studenti byli zraněni).

Více o kauze na http://www.kosovotwopointzero.com/en/article/983/students-block-up-rectors-office-and-get-arrested

Studenti University of Pristina blokují budovu rektorátu. Kliknutím na obrázek jej zvětšíte.


Z renomovaného pochybným

Dalším velmi znepokojivým příkladem vynalézavosti pochybných vydavatelů je případ časopisu Experimental & Clinical Cardiology. Tento dříve renomovaný časopis byl v r. 2013 odkoupen pochybným vydavatelem, v důsledku čehož došlo k razantnímu snížení kvality článků a poškození dřívějšího dobrého jména časopisu.

Více o kauze: https://scholarlyoa.com/2014/07/08/cardiology-journals-decline-is-heartbreaking

Obálka časopisu Experimental & Clinical Cardiology. Kliknutím na obrázek jej zvětšíte. Kliknutím na obrázek jej zvětšíte.

Fiktivní (spolu)autoři

Z tuzemských kauz spojených s pochybnými časopisy vešla ve známost ta, která je spojena s Wadimem Strielkovskim, bývalým akademickým pracovníkem na Fakultě sociálních věd UK. Podle Deníku Referendum Strielkowski publikoval v letech 2012–2014 přes padesát článků v pochybných časopisech evidovaných v Beallově seznamu, přičemž v některých publikacích uváděl jako spoluautorku fiktivní osobu Emily Welkins s různými afiliacemi (viz níže dvě ukázky). Sám Strielkowski se k tomuto vyjádřil v tom smyslu, že spoluautorstvím Emily Welkinsem nemínil nikoho poškodit a že naopak se jednalo o pokus o – jak sám uznal – nepromyšlený vtip.



Více o kauze: http://denikreferendum.cz/clanek/21850-predatori-a-upiri-aneb-horor-vedeckych-publikaci
http://zaetickepublikace.webnode.cz/

Ukázka článku Wadima Strielkovského se spoluautorkou Emily Welkinsovou z University of Strasbourg. Kliknutím na obrázek jej zvětšíte.

Ukázka článku Wadima Strielkovského se spoluautorkou Emily Welkinsovou z University of Cambridge. Kliknutím na obrázek jej zvětšíte.



Odhalení nekvalitní práce editora/redakce zasláním smyšlených textů/recenzních posudků

Zcela nedostatečnou práci editora a členů redakce v pochybných časopisech lze doložit na několika případech, kdy byly do pochybných časopisů záměrně zaslány texty s řadou smyšlenek či chybných informací:

Get me off Your Fucking Mailing List

V roce 2005 David Mazières a Eddie Kohler jako protest proti opakujícím se nabídkám publikování v pochybných časopisech vytvořili článek s opakující se formulací "Get me off Your Fucking Mailing List" v textu i obrázcích (viz níže náhled článku). Poté článek zaslali do časopisu International Journal of Advanced Computer Technology, který vyhodnotil článek jako excelentní a přijatelný po několika kosmetických úpravách. Protože Mazières a Kohler samozřejmě nezaplatili poplatek 150 USD, nebyl článek nakonec vydán, přesto tento případ demonstruje u daného časopisu absolutní rezignaci na jakoukoliv kontrolu zaslaných textů. Uvedený časopis je ke dni 8. srpna 2016 evidován v Beallově seznamu časopisů.

alt : test.pdf



Vydání smyšleného článku s přiznáním fikce

V červnu 2016 Jaroslav Švelch, Tereza Krobová a Jan Švelch z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy učinili něco podobného jako výše zmínění Mazières a Kohler s tím rozdílem, že napsali článek s mnoha jazykovými i faktickými chybami a nechali jej vydat v časopise Mediterranean Journal of Social Sciences. Kuriózní na tomto případu je, že v tomto svém článku nazvaném Representation of Ukrainian Crisis in Czech Media: Explicit and Implicit Bias in the News Coverage of the Ukranian-Russian Conflict včlenili na s. 439 (viz níže náhled článku se žlutě zvýrazněnou pasáží) přiznání, že je článek pokusem poukázat na neetické praktiky publikování v pochybných časopisech.
I v tomto případě uvedený časopis figuruje ke dni 8. srpna 2016 na Beallově seznamu, respektive jeho vydavatel Mediterranean Center of Social and Educational Research je evidován v Beallově seznamu vydavatelů.

alt : test.pdf



Přijetí článku na základě smyšleného posudku

Jednou z praktik pochybných časopisů, jak nalákat další potenciální autory, je vyzvat tyto autory k recenzování nějakého článku a přitom jim nabídnout prostor k publikování jejich textu. S tímto se setkal i jeden z autorů tohoto materiálu o pochybných časopisech, který se stejně jako výše uvedení z FSV Univerzity Karlovy rozhodl otestovat redakční práci časopisu.
Po přijetí e-mailu s výzvou k recenzování, který byl adresován na jeho pracovní adresu, vepsal do editorem zaslaného formuláře pro recenzenty smyšlené hodnocení se vzájemně vyvracejícími se závěry a zaslal je pod fiktivním jménem editorovi. Asi do tří hodin od zaslání posudku obdržel od editora děkovný e-mail s nabídkou publikovat v daném časopise. Přibližme si tento případ blíže:

Na e-mailu od editora je nejproblematičtější to, že zasílá v příloze plný text článku adresátovi ještě před jeho vyjádřením, zdali bude článek recenzovat, a že vyzývá adresáta, aby v případě, že je článek mimo jeho obor, jej přeposlal někomu jinému. Editor tak zcela rezignuje na kontrolu toho, komu se článek dostane do rukou.

alt : test.pdf

Zvací mail k recenzování článku

Samotný článek se kromě nízké úrovně angličtiny vyznačuje řadou formálních chyb, např. na s. 2 chybějící mezery za interpunkcí, nebo naopak navíc mezery před interpunkcí, chybné psaní velkých písmen jako AS místo As, Objectives místo objectives, Information místo information, na s. 3 chybějící mezera v citaci (Obinyan, Obinyan, &Aidenojie 2011) a za ní, odlišný typ závorek uvozujících rok v citaci - (2005} atd. V seznamu citované literatury se pak vyskytuje řada neúplných citací, např. chybějící webová adresa v publikaci Bruce, C. (1994), neoddělení názvu knihy a státu vydání v publikaci Martin, J.W. (1995), chybějící údaje v citaci Orakpor, A.M. (2007), z níž není jasné, jde-li o článek, knihu či jiný dokument atd.

alt : test.pdf

Článek předložený editorem k recenzování

V záměrně chybném recenzním posudku si nelze nevšimnout nejen fiktivního jména a afiliace autora, ale především záměrně nekvalitní angličtiny (věty byly jednoduše přeloženy aplikací Google Translator) a nesmyslných výroků (např. jsou hodnoceny části metoda a výsledky spolu s obrázky a tabulkami, ačkoliv se tyto části/prvky v článku vůbec nevyskytují; závěry recenze se vzájemně vyvracejí, když kladné slovní hodnocení následuje kritické kvantitativní hodnocení nejhorší známkou 4 a sdělením, že text nemá žádný přínos, aby v závěru bylo doporučení článek přijmout.

alt : test.pdf

Záměrně chybně vypracovaný recenzní posudek

Navzdory nekvalitnímu článku i fiktivnímu recenznímu posudku od smyšleného recenzenta editor posudek s poděkováním přijal a vybídl recenzenta k publikování v témže časopise.

Odpověď editora recenzentovi

JAK SE ÚČINNĚ BRÁNIT?

Bezpečně identifikovat pochybný časopis není snadné. Ačkoliv jsme výše uvedli velké množství příkladů a znaků pochybných časopisů, faktem je, že řada z nich je komplikovaně ověřitelná nebo přímo zpochybnitelná. Kupříkladu e-mailovou adresu nějakého všeobecného poskytovatele může používat i jinak renomovaný časopis (sami jsme se v praxi setkali s kvalitním knihovnickým časopisem The Electronic Library, jehož bývalý šéfredaktor a v současnosti jedna z jeho redaktorek používá e-mailovou adresu Gmailu). Nebo vědec chystající se zaslat svůj článek do časopisu jen těžko bude mít čas prohledávat internet a ověřovat, jestli redakční rada není spojena s více tituly. Také nelze ověřit, jestli redakce zasílá výzvy k publikování v jejich časopisech, když k těm e-mailům nemáme přístup. A takto lze diskutovat o jednotlivých znacích a zpochybňovat je.

V Knihovně univerzitního kampusu jsme po diskusích o výše zmíněných skutečnostech dospěli k tomu, že zcela objektivně lze na webech časopisů ověřovat následující kritéria s tím, že je-li alespoň jedno porušeno, časopis nedodržuje všechny principy transparentnosti a dobré praxe ve vědeckých časopisech. Pro možnost samostatně si časopis zkontrolovat jsme zpracovali tabulku, ve které kontrolující na základě svých zjištění přiděluje hodnoty 0, nebo 1. Časopis dodržující všechna kritéria musí dosáhnout 11 bodů.

Na tomto místě je třeba zdůraznit, že se jedná o naši interní metodiku ověřující formální kritéria časopisů a že kromě tohoto vyhodnocení je třeba, aby kontrolující se snažil získat i další informace o časopise. Kupříkladu je vhodné se poradit s kolegy a kolegyněmi v oboru a zeptat se na jejich zkušenosti s časopisem. Určitě je dobré pročíst si několik článků v titulu a získat představu o jejich odborné kvalitě. Rovněž není od věci podívat se na internetu, zdali s vydavatelem časopisu nebyla v minulosti nějaká negativní zkušenost (např. diskusní fórum ResearchGate aj.).


ZÁVĚR

Jak je z tohoto materiálu zřejmé, je v současnosti naprostou nezbytností pečlivá evaluace kvality publikací od příslušného vydavatele. Schopnost rozpoznat pochybné časopisy se postupně stává samozřejmou součástí publikačního procesu, při němž autoři před odevzdáním článku musejí zvážit, zdali vydavatel svými publikacemi nenaplňuje kritéria pochybných publikací. Při výběru časopisu autoři musejí dbát na transparentnost všech zásadních údajů, jako jsou kontaktní údaje, jasně stanovená finanční politika vydavatele, ověřitelnost odbornosti členů redakční rady, jasně stanovený průběh peer review (recenzního řízení) apod. Autoři však musejí myslet na to, že se musejí sami aktivně zajímat o kvalitu časopisu a před nabídnutím svého textu vydavateli učinit maximum pro ověření vydavatelovy důvěryhodnosti.




POUŽITÁ LITERATURA

  1. Beall J. List of Publishers [Internet]. Scholarly Open Access: Critical analysis of scholarly open-access publishing. 2012 [cited 2017 January 31]. Available from: http://web.archive.org/web/20160524111242/https://scholarlyoa.com/publishers/
  2. Beall J. Hijacked Journals [Internet]. Scholarly Open Access: Critical analysis of scholarly open-access publishing. 2014 [cited 2017 January 31]. Available from: http://web.archive.org/web/20160604161447/https://scholarlyoa.com/other-pages/hijacked-journals/
  3. Beall J. Cardiology Journal’s Decline is Heartbreaking [Internet]. Scholarly Open Access: Critical analysis of scholarly open-access publishing. 2014 [cited 2017 January 31]. Available from: http://web.archive.org/web/20160608065500/https://scholarlyoa.com/2014/07/08/cardiology-journals-decline-is-heartbreaking/
  4. Beall J. Criteria for Determining Predatory Open-Access Publishers [Internet]. 3rd ed. [Denver]; 2015. 6 p. [cited 2016 May 1]. Available from: http://www.ufv.ca/media/assets/research/workshops/Criteria-for-Determining-Predatory-Publishers.pdf
  5. Beall J. More Duplication of Journal Titles and Conference Names by Predatory Publishers [Internet]. Scholarly Open Access: Critical analysis of scholarly open-access publishing. 2015 [cited 2017 January 31]. Available from: http://web.archive.org/web/20161224064542/https://scholarlyoa.com/2015/10/06/more-duplication-of-journal-titles-and-conference-names-by-predatory-publishers/
  6. Beall J. Another Article about Plagiarism — That Contains Plagiarism [Internet]. Scholarly Open Access: Critical analysis of scholarly open-access publishing. 2016 [cited 2017 January 31]. Available from: http://web.archive.org/web/20160503043821/https://scholarlyoa.com/2016/02/16/another-article-about-plagiarism-that-contains-plagiarism/
  7. Beall J. List of Standalone Journals [Internet]. Scholarly Open Access: Critical analysis of scholarly open-access publishing. 2016 [cited 2017 January 31]. Available from: https://web.archive.org/web/20170111172309/https://scholarlyoa.com/individual-journals/
  8. Beall J. Misleading Metrics [Internet]. Scholarly Open Access: Critical analysis of scholarly open-access publishing. 2016 [cited 2017 January 31]. Available from: https://web.archive.org/web/20170111172311/https://scholarlyoa.com/other-pages/misleading-metrics/
  9. Beall J. Scholarly Open Access: Critical analysis of scholarly open-access publishing. 2016 [cited 2017 January 31]. Available from: http://web.archive.org/web/20170103170903/https://scholarlyoa.com/
  10. Beall J. Predatory Publisher Organizes Conference Using Same Name as Legitimate Conference | Scholarly Open Access [Internet]. Scholarly Open Access: Critical analysis of scholarly open-access publishing. [cited 2017 January 31]. Available from: http://web.archive.org/web/20160503043451/https://scholarlyoa.com/2014/08/28/predatory-publisher-organizes-conference-using-same-name-as-legitimate-conference/
  11. Beall J. Proposed Criteria for Identifying Predatory Conferences [Internet]. Scholarly Open Access: Critical analysis of scholarly open-access publishing. 2016 [cited 2017 January 31]. Available from: http://web.archive.org/web/20160624083058/https://scholarlyoa.com/2016/06/23/proposed-criteria-for-identifying-predatory-conferences/
  12. Beall J. Don’t Use PubMed as a Journal Whitelist [Internet]. Scholarly Open Access: Critical analysis of scholarly open-access publishing. 2016 [cited 2017 February 3] Available from: http://web.archive.org/web/20170114052258/https://scholarlyoa.com/2016/10/20/dont-use-pubmed-as-a-journal-whitelist/
  13. Bloudoff-Indelicato M. Backlash after Frontiers journals added to list of questionable publishers. Nature [Internet]. 2015 jen [cited 2016 May 1];526(7575):613–613. Available from: http://www.nature.com/doifinder/10.1038/526613f
  14. Butler D. Investigating journals: The dark side of publishing. Nature News [Internet]. 2013 Mar 28 [cited 2016 May 5];495(7442):433. Available from: http://www.nature.com/news/investigating-journals-the-dark-side-of-publishing-1.12666
  15. Carafoli E. Scientific misconduct: the dark side of sicence. Rend. Fis. Acc. Lincei [Internet]. 2015 [cited 2016 August 8];26(3):369-382. Available from: http://link.springer.com/content/pdf/10.1007%2Fs12210-015-0415-4.pdf doi: 10.1007/s12210-015-0415-4
  16. Fórum Věda žije! Akademicky antipredátor [Internet]. Akademický antipredátor. 2016 [cited 2016 May 1]. Available from: http://antipredator.vedazije.cz/
  17. International DOI Foundation. The DOI System: ISO 26324 [Internet]. doi. 2016 [cited 2016 May 5]. Available from: http://www.doi.org/index.html
  18. Kasík P. Mladí vědci ukázali, jak ČR přichází o miliony kvůli vědeckým predátorům. iDNES.cz [Internet]. 2016 [cited 2016 August 8]. Available from: http://technet.idnes.cz/predatorske-casopisy-scopus-experiment-bealluv-seznam-pjl-/veda.aspx?c=A160603_140135_veda_pka
  19. Komise pro hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů. Zápis z 84. jednání KHV. Výzkum a vývoj v ČR. 2016 [Internet]; 2016 [cited 2016 May 11]. Available from: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=772589
  20. Komm M. Predátoři a upíři aneb horor vědeckých publikací. Deník Referendum [Internet]. 2015 Dec 8 [cited 2016 May 1]; Available from: http://denikreferendum.cz/clanek/21850-predatori-a-upiri-aneb-horor-vedeckych-publikaci
  21. Masarykova univerzita. Postoj MU k tzv. pochybným vydavatelům a odborným časopisům [Internet]. Brno: Masarykova univerzita; 2016 [cited 2016 May 5]. Available from: http://is.muni.cz/do/rect/metodika/ VaV/56012837/Vyzkum_a_predatorske_casopisy.pdf
  22. McKenna M. Students Block UP Rector’s Office And Get Arrested [Internet]. Kosovo 2.0. 2014 [cited 2016 May 5]. Available from: http://www.kosovotwopointzero.com/en/article/983/students-block-up-rectors-office-and-get-arrested
  23. Poynder R. The Open Access Interviews: Dove Medical Press [Internet]. Open and Shut? 2008 [cited 2016 May 5]. Available from: http://poynder.blogspot.com/2008/11/open-access-interviews-dove-medical.html
  24. Strielkowski W. Za etické publikace: (pravdivá) Fakta o publikační činnosti na IKSŽ FSV UK [Internet]. 2016 [cited 2016 May 5]. Available from: http://zaetickepublikace.webnode.cz/
  25. U.S. National Library of Medicine. Fact Sheet: MEDLINE® Journal Selection [Internet]. U.S. National Library of Medicine 2016 [cited 2017 February 3]. Available from: https://www.nlm.nih.gov/pubs/factsheets/jsel.html
  26. Ústřední knihovna Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava. Co je to otevřený přístup k výsledkům vědeckého výzkumu [Internet]. 2016 [cited 2016 May 1]. Available from: http://knihovna.vsb.cz/open-access/ open-access.htm
  27. Vláda ČR. Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů (platná pro léta 2013 až 2016) [Internet]. [Brno]: [Vláda ČR]; 2014 [cited 2016 May 5]. 60 p. Available from: http://www.vyzkum.cz/storage/att/471EC8E44A7C3AA09C01B666F1ED6B30/M2013-0815-kor2.pdf

ZDROJE UKÁZEK V TEXTU

  1. Allied Academies. Journal Submission Instructions [Internet]. Allied Academies: A Global Community Dedicated to Research and Teaching. c2016 [cited 2016 May 5]. Available from: http://www.alliedacademies.org/journal-submission-instructions.php
  2. Araliya.in. Indian Journal of Advanced Nursing [Internet]. c2014 [cited 2016 May 5]. Available from: http://ijan. co.in/
  3. Ardeleanu E. Call for Articles [E-mail]. 2010.
  4. Asia Pacific Journal of Research. EDITORIAL BOARD [Internet]. Asia Pacific Journal of Research. c2014 [cited 2016 May 5]. Available from: http://apjor.com/index.php/editorial-board
  5. Babinský J, Krejčíř V. Representation of Ukrainian Crisis in Czech Media: Explicit and Implicit Bias in the News Coverage of the Ukranian-Russian Conflict. Mediterranean Journal of Socieal Sciences [Internet]. 2016 [cited 2016 August 8]; 7(4):435-442. Available from: http://www.mcser.org/journal/index.php/mjss/article/view/9339/9019
  6. Beall J. List of Publishers [Internet]. Scholarly Open Access: Critical analysis of scholarly open-access publishing. 2012 [cited 2016 May 5]. Available from: https://scholarlyoa.com/publishers/
  7. Beall J. Cardiology Journal’s Decline is Heartbreaking [Internet]. Scholarly Open Access: Critical analysis of scholarly open-access publishing. 2014 [cited 2016 May 1]. Available from: https://scholarlyoa.com/2014/07/08/ cardiology-journals-decline-is-heartbreaking/
  8. CARRS-Q. ICTTP2016: International Conference on Traffic and Transport Psychology [Internet]. c2015 [cited 2016 May 5]. Available from: http://icttp2016.com/
  9. Clinics in Oncology. Clinics in Oncology [Internet]. c2015 [cited 2016 May 6]. Available from: http://www.clinic- sinoncology.com/index.php
  10. Dave L. Call for Articles [Internet]. 2016.
  11. Dhiman VK, Attwood K, Campbell MJ, Smiraglia DJ. Hormone stimulation of androgen receptor mediates dynamic changes in DNA methylation patterns at regulatory elements. Oncotarget. 2015 Dec 15;6(40):42575–89
  12. Elsevier B.V. Academy of Accounting and Financial Studies Journal [Internet]. Scopus. c2016 [cited 2016 May 5]. Available from: https://www.scopus.com/source/sourceInfo.uri?sourceId=19300157018&origin=sbrowse
  13. Höschle F, Strielkowski W, Welkins E. Spatial Segregation of Immigrants in U.S. Cities: Evidence from the United States Census. Theoretical and Empirical Researches in Urban Management [Internet]. 2015 [cited 2016 May 5];10(1):5–12. Available from: http://www.um.ase.ro/no101/1.pdf
  14. Chemisty Research Journal. Chemisty Research Journal [Internet]. c2016 [cited 2016 May 5]. Available from: http://chemrj.org/
  15. Chen L, Sun Y, Wang J, Jiang H, Muntean AG. Differential regulation of the c-Myc/Lin28 axis discriminates subclasses of rearranged MLL leukemia. Oncotarget. 2016 Mar 19;7(18):25208–23.
  16. Impact Journals, LLC. Oncotarget [Internet]. 2016 [cited 2016 May 5]. Available from: http://www.impactjournals.com/oncotarget/index.php?journal=oncotarget
  17. Impact Journals, LLC. Vol 6, No 30 [Internet]. Oncotarget. 2016 [cited 2016 May 5]. Available from: http://www. impactjournals.com/oncotarget/index.php?journal=oncotarget&page=issue&op=view&path[]=129
  18. Impact Journals, LLC. Impact Journals [Internet]. 2016 [cited 2016 May 5]. Available from: http://www.impactjournals.com
  19. Instytut Badawczego Leśnictwa. SYLWAN [Internet]. 2016 [cited 2016 May 5]. Available from: http://sylwan. ibles.waw.pl/pls/apex/f?p=105:1:0
  20. Mazières D, Kohler E. Get me off Your Fucking Mailing List [Internet]. [2005]. Available from: http://www.scs.stanford.edu/~dm/home/papers/remove.pdf
  21. McKenna M. Students Block UP Rector’s Office And Get Arrested [Internet]. Kosovo 2.0. 2014 [cited 2016 May 5]. Available from: http://www.kosovotwopointzero.com/en/article/983/students-block-up-rectors-office-and- get-arrested
  22. Merit Research Journals. Merit Research Journal of Medicine and Medical Sciences [Internet]. MR Journals. c2016 [cited 2016 May 10]. Available from: http://meritresearchjournals.org/mms/
  23. Naturepub. Editorial board - avas [Internet]. Annals of Veterinary and Animal Science. c2014 [cited 2016 May 5]. Available from: http://naturepub.org/index.php/editorial-board
  24. Nobel Bilişim. ICVAS International Congress on Veterinary and Animal Sciences [Internet]. 2016 [cited 2016 May 10]. Available from: http://icvas.gen.tr/
  25. Nobel Bilişim. JABS Journal of Applied Biological Sciences [Internet]. Nobel International Journals. 2016 [cited 2016 May 10]. Available from: http://www.nobel.gen.tr/Dergiler.aspx?ID=15&Ad=Journal%20of%20Applied%20Biological%20Sciences%20&Islem=Issue
  26. OMICS International. Journal of Clinical & Experimental Pharmacology [Internet]. 2016 [cited 2016 May 6]. Available from: http://www.omicsonline.org/clinical-experimental-pharmacology.php
  27. OmniScriptum. Freedom from stress [Internet]. Lambert Academic Publishing. 2012 [cited 2016 May 5]. Available from: https://www.lap-publishing.com/catalog/details//store/gb/book/978-3-659-27897-6/freedom-from-stress
  28. Pharmaweb. Indexing [Internet]. Journal of Science. c2010 [cited 2016 May 5]. Available from: http://www. journalofscience.net/indexing.html
  29. Progressive Academic Publishing. Editorial Board [Internet]. Progressive Academic Publishing. c2016 [cited 2016 May 12]. Available from: http://www.idpublications.org/editorial-board-2/
  30. Progressive Academic Publishing. List of Journals [Internet]. Progressive Academic Publishing. c2016 [cited 2016 May 12]. Available from: http://www.idpublications.org/
  31. ProQuest LLC. Hledání publikace: pouze plný text [Internet]. ProQuest. c2016 [cited 2016 May 5]. Available from: http://search.proquest.com/publicationbrowse/74D2B528A5F94E3APQ/1?accountid=16531
  32. Rai B, Dhattarwal S, Anand S. Five Markers of Changes in Teeth: An Estimating of Age. The Internet Journal of Forensic Science [Internet]. 2005 [cited 2016 May 5];1(2):1–4. Available from: http://print.ispub.com/api/0/ ispub-article/13292
  33. Safe SH. STEPHEN H. SAFE [Internet]. Texas; 2015 [cited 2016 May 6]. Available from: https://vetmed.tamu. edu/common/directory/CV/SSAFE.pdf
  34. Scientific Journals International. SJI Boards [Internet]. Scientific Journals International. c2013 [cited 2016 May 5]. Available from: http://www.scientificjournals.org/editorial_board.htm
  35. Strielkowskii W, Lisinii E, Welkinsiii E. Dynamics Of Growth In Human Population: The Effect Of Infectious Diseases. Social and Natural Sciences Journal [Internet]. 2012 [cited 2016 May 5];5. Available from: http://ojs.journals. cz/index.php/SNSJ/article/download/307/309
  36. SYLWAN: English Edition [Internet]. 2016 [cited 2016 May 5]. Available from: http://sylwan.ibles.org/
  37. Texas A&M University. Stephen Safe [Internet]. Veterinary Medicine & Biomedical Sciences Texas A&M University. 2016 [cited 2016 May 6]. Available from: https://vetmed.tamu.edu/vtpp/directorydetail?userid=2124
  38. The Pharmaceutical and Chemical Journal. The Pharmaceutical and Chemical Journal [Internet]. c2016 [cited 2016 May 5]. Available from: http://tpcj.org/
  39. Thomson Reuters. InCites™ Journal Citation Reports [Internet]. c2015 [cited 2016 May 5]. Available from: https:// jcr.incites.thomsonreuters.com/JCRJournalProfileAction.action?pg=JRNLPROF&journalImpactFactor=6.359&year=2014&journalTitle=Oncotarget&edition=SCIE&journal=ONCOTARGET
  40. University of Nottingham. SHERPA/RoMEO - Publisher copyright policies & self-archiving [Internet]. 2016 [cited 2016 May 10]. Available from: http://www.sherpa.ac.uk/romeo/index.php
  41. VUVeL. Pracovníci [Internet]. VÚVeL - Výzkumný ústav veterinárního lékařství. 2014 [cited 2016 May 5]. Available from: http://www.vri.cz/cz/o_nas/pracovnici
  42. Vystrčilová M, Novotný V. Estimation of Age at Death Using Teeth. Variability and Evolution [Internet]. 2000 [cited 2016 May 5];8:39–49. Available from: http://var-and-evo.biol.uni.torun.pl/03_8.pdf
  43. World Academy of Science, Engineering and Technology. ICTTP Chicago 2016: 18th International Conference on Traffic and Transportation Psychology [Internet]. c2016 [cited 2016 May 5]. Available from: https://www.waset. org/conference/2016/09/chicago/ICTTP
  44. World Academy of Science, Engineering and Technology. WASET World Academy of Science, Engineering and Technology [Internet]. c2016 [cited 2016 May 12]. Available from: https://www.waset.org/
Facebook KUK