Lukáš Plch - Jiří Kratochvíl

Predátorské časopisy

Datum poslední aktualizace: 21. února 2017

ÚVOD

V posledních letech dochází k výraznému nárůstu počtu tzv. predátorských vydavatelů a jejich časopisů (viz níže graf) ohrožujících vědeckou komunikaci na tuzemské i mezinárodní úrovni. Hlavním cílem těchto vydavatelů je snadný finanční zisk, kvůli kterému rezignují na obvyklý proces peer review (recenzní řízení) před vydáním publikací, vytvářejí fiktivní redakční rady, napodobují názvy již zaběhlých důvěryhodných časopisů apod. V důsledku tohoto jednání se mezi vědeckou komunitu dostává velké množství neověřených, ne-li přímo zkreslených či falešných vědeckých informací. Více než kdy jindy vzniká naléhavá potřeba, aby si vědecko-výzkumné instituce a vědečtí pracovníci uvědomili naprosto nutnou evaluaci publikačních záměrů. Kupříkladu již v současnosti Komise pro hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů má informace o tom, že v minulosti byly hodnoceny i publikace vydané predátorským vydavatelem (např. na březnovém jednání komise byli její členové o tom spraveni Studentskou komorou Rady vysokých škol). Lze proto předpokládat, že v budoucnu bude komise problematice predátorských vydavatelů věnovat pozornost a realizovat příslušná preventivní opatření.

Vzhledem k uvedenému je nejúčinnější ochranou před publikováním v predátorských časopisech osvěta. Jen tak se v akademické obci rozšíří povědomí o rizicích, která plynou z publikování v predátorských časopisech vzniklých za účelem pouhého finančního zisku. Do budoucna je úkolem zejména univerzitních knihoven poskytovat podporu při publikační činnosti s ohledem na obranu proti predátorským vydavatelům, jejichž portfolio se neustále rozšiřuje.

Cílem tohoto materiálu je stručně shrnout základní fakta o predátorských vydavatelích a jejich aktivitách za účelem pomoci autorům tyto vydavatele identifikovat. Vzhledem k neustále rozvíjejícím se aktivitám predátorských vydavatelů bude tento materiál podle potřeby aktualizován.

Lukáš Plch a Jiří Kratochvíl, Knihovna univerzitního kampusu MU

Vývoj počtu predátorských vydavatelů a časopisů podle Jeffrey Bealla (počet časopisů sledován od r. 2013)


PARAZITOVÁNÍ PREDÁTORSKÝCH ČASOPISŮ NA MYŠLENCE OPEN ACCESS

Původ predátorských časopisů souvisí s poškozováním jinak ušlechtilé myšlenky hnutí Open Access (OA) šířit volně důvěryhodné odborné informace ve vědecké komunitě. OA totiž usiluje o otevřený přístup k literatuře, který není omezen finančními ani technickými bariérami, přičemž cílem OA je zpřístupnit vědecké poznatky, které před jejich publikováním prošly obvyklým procesem peer review (recenzním řízením).
Součástí publikování v režimu OA jsou pochopitelně vzniklé náklady např. za grafické zpracování textu do výsledné podoby, poplatky za provoz serveru apod. V návaznosti na to existují v současnosti dva způsoby OA, jakým autoři publikují v odborných časopisech podle jejich typu:


Otevřený časopis

Časopis zpřístupňuje vydané články čtenářům zdarma prostřednictvím internetu, přičemž náklady za vydání článku buď hradí jeho autor formou poplatků (tzv. Article Processing Charges - APCs), nebo instituce vydávající daný časopis (příkladem je např. MEFANET Journal vydávaný Institutem biostatistiky a analýz MU).


Hybridní model časopisu

Přístup k obsahu časopisu je zpoplatněn, ale autor má možnost plný text svého článku uvolnit v režimu Open Access, zaplatí-li za to vydavateli poplatek.

Uvedenou myšlenku OA začaly v posledních letech zneužívat tzv. predátorské časopisy vydávané pseudovydavateli, kteří pocházejí zejména ze zemí třetího světa. Zatímco relevantní časopisy v režimu OA dodržují obvyklou vydavatelskou praxi (recenzní řízení, odborníci v mezinárodní redakční radě apod.), predátorské časopisy mystifikují potenciální autory napodobováním vědeckého publikování (fiktivní redakční rady, napodobování názvů prestižních časopisů, urychlené recenzní řízení aj.) s jediným cílem – přimět autory publikovat za úplatu články v jejich časopisu. V následujícím textu jsou detailně popsány tyto praktiky, které u autorů méně obeznámených s problematikou OA a predátorských časopisů zapříčiňují zaměňování časopisů v režimu OA s těmi predátorskými.


CO JSOU TO PREDÁTORSKÉ ČASOPISY A JAK JE POZNAT

Predátorskými časopisy jsou v současnosti označována periodika, která volně zpřístupňují vydané články čtenářům a ve kterých autoři mohou publikovat pod podmínkou autorského poplatku vydavateli, aniž by jejich text prošel obvyklým peer review (recenzním) procesem. První náznaky predátorských časopisů, byť tehdy ještě takto nebyly označovány, se objevují v r. 2008, kdy na ně poukázal Tim Hill, majitel novozelandského vydavatelství Dove Medical Press publikujícího v režimu Open Access. V r. 2010 pak Jeffrey Beall, knihovník z americké University of Colorado Denver, zveřejnil na svém blogu Scholarly Open Access (https://scholarlyoa.com) seznam vydavatelů predátorských časopisů. O dva roky později pak na témže blogu Beall zveřejnil kritéria, podle nichž lze predátorské vydavatele identifikovat a která průběžně aktualizoval do poloviny ledna 2017, kdy blog zrušil. Stěžejní součástí Beallova blogu byl tzv. Beall‘s List (dále jen Beallův seznam) obsahující přehled časopisů a vydavatelů, které podle Jeffrey Bealla naplňují některá z kritérií predátorského časopisu/vydavatele. Na Beallově blogu byly rovněž pod položkou Other pages přehledy tzv. hijacked journals (predátorské časopisy napodobující identitu relevantních časopisů) a misleading metrics (metriky napodobující scientometrické indikátory z databázi Web of Science Core Collection a Scopus).

V současnosti je Beallův seznam dostupný alespoň v internetovém archivu:

Výše zmíněný Beallův seznam býval stěžejní pomůckou při identifikaci predátorského časopisu/vydavatele, který zahrnuje tento postup:

  1. V případě obnovení Beallova blogu ověříme, zdali časopis figuruje v seznamu predátorských časopisů (https://scholarlyoa.comList of Standalone Journals). Doporučujeme prohledávat seznam pečlivě, protože může obsahovat zkratky časopisů, zkrácená slova v jejich názvech apod.
  2. Pokud časopis v seznamu nefiguruje, zjistíme na webu jeho vydavatele (obvykle v zápatí webové stránky časopisu, v kontaktních údajích apod.) a v případě obnovení Beallova blogu ověříme, není-li v seznamu predátorských vydavatelů (https://scholarlyoa.comList of Publishers). I zde je vhodné kvůli případným zkratkám vydavatelů prohlédnout seznam manuálně.
  3. Pokud časopis nefiguruje pod svým názvem nebo vydavatelem ve výše uvedených seznamech a pravdivě avizuje indexaci v následujících databázích, je vysoká pravděpodobnost, že se nejedná o predátorský časopis. Jedná se o tyto databáze:
    Pakliže však časopis avizuje indexaci v některé z výše uvedených databází a ve skutečnosti v takto avizované databázi není, lze to chápat za projev predátorství.
  4. Není-li časopis v žádné v uvedených databázích, ověříme, figuruje-li jeho vydavatel na webu Open Access Scholarly Publishers Association (http://oaspa.org).
  5. Jestliže časopis figuroval v Beallově seznamu, nebo naopak není indexovaný v žádné z výše uvedených databází, zvyšuje se riziko, že by časopis mohl být predátorský. Pak je zcela nezbytné skutečně pozorně si prohlédnout web časopisu, prolistovat několik vydaných čísel a přečíst si v nich několik článků, mají-li skutečně odbornou úroveň, podívat se, zdali u článků neproběhlo příliš rychlé recenzní řízení, zdali redakční rada časopisu je tvořena odborníky s konkrétně uvedenou jejich afiliací atd. (více na následujících stranách).

PubMed není Whitelist

Zde je třeba skutečně důrazně upozornit na nutnost rozlišovat mezi časopisy, které v MEDLINE jsou indexovány a které nejsou. Totiž jak nedávno správně upozornil Jeffrey Beall, databáze MEDLINE zahrnuje asi 5 600 časopisů,jejichž zařazení do databáze podléhá přísným kvalitativním kritériím National Institutes of Health (NIH) v USA, zatímco databáze PubMed zahrnuje jak databázi MEDLINE, tak i dalších asi 20 000 časopisů, mezi něž mohly proniknout i ty predátorské. Z těchto důvodů nelze celou databázi PubMed používat jako Whitelist, tj. seznam zavedených časopisů, a zjednodušovat kontrolu časopisů v tom smyslu, že časopis evidovaný v PubMedu je automaticky kvalitní.

Naopak o určité kvalitě časopisu vypovídá, je-li indexován právě v části MEDLINE, což lze zjistit dodržením tohoto postupu:

  1. na úvodní stránce databáze PubMed klikneme na odkaz „Journals in NCBI Databases“
  2. zobrazí se stránka s vyhledávacím polem, nad nímž klikneme na „Advanced Search“
  3. na následující stránce zadáme do vyhledávacího pole název časopisu, vlevo upřesníme typ položky na „Journal“ a kliknutím na tlačítko „Search“ zahájíme vyhledávání
  4. na stránce s výsledky hledání vlevo v menu klikneme na „Currently indexed in MEDLINE“
Tímto způsobem lze zjistit, jestli je časopis evidován v databázi MEDLINE a splňuje kritéria NIH. V každém případě,jak lze doložit na příkladu časopisu Oncotarget indexovaném v MEDLINE, nelze zcela vyloučit, že se do MEDLINE nemohlo podařit proniknout některému z predátorských či predátorské znaky vykazujících časopisů. Zjištění časopisu v MEDLINE jen naznačuje, že by se nemělo jednat o predátorský časopis, a může být nápomocno při sporných případech časopisů vykazujících některé z Beallem definovaných znaků predátorství.

Vzhledem k tomu, že tento materiál vznikl na pracovišti Masarykovy univerzity, je nezbytné na tomto místě uvést stěžejní pravidla k ověřování důvěryhodnosti časopisu s tím, že plné znění stanoviska Masarykovy univerzity je v níže uvedené příloze. V lednu 2016 Masarykova univerzita zaujala k predátorským vydavatelům a časopisům mj. následující stanovisko: „Masarykova univerzita rozhodně odmítá jakoukoli formu využívání systému predátorských vydavatelů pro snadné zvyšování publikačního výkonu a umělé navyšování ohlasu na vlastní odborné práce. [...] MU doporučuje svým autorům pečlivě zvážit, prověřovat, případně revidovat svoji publikační strategii a ukončit spolupráci s potenciálně predátorským vydavatelem/časopisem jednoznačně identifikovaným v rámci Beallova seznamu. Toto doporučení považujeme v současné době za optimální a to i s vědomím jisté subjektivity Beallova výběru. Pozn. K datu aktualizace této webové stránky nebyla vydána nová verze postoje MU vzhledem ke zrušení Beallova blogu.

ZÁKLADNÍ ZNAKY PREDÁTORSKÝCH ČASOPISŮ

Predátorské časopisy se vyznačují následujícími společnými znaky, které by v potenciálních autorech měly vyvolat podezření o nedůvěryhodnosti. V příloze jsou uvedeny příklady rozpoznání predátorských časopisů Journal of Clinical & Experimental Pharmacology a Clinics in Oncology.

Redakční rada

Redakční rada je jeden z nejdůležitějších orgánů časopisu disponující rozhodovací pravomocí ohledně obsahu a tématického zaměření časopisu. Vytváří také sttrategie a vize vydávání časopisu a její prestiž se odráží na kvalitě celého periodika. V souvislosti s redakční radou se v predátorských časopisech bývají spojovány následující problémy:

  • Stejná redakční rada pro celé portfolio časopisů
  • Fiktivní členové redakčních rad
  • Členové redakční rady nemají přesně uvedené afiliační údaje
  • Mezi členy redakčních rad časopisů jsou uvedeni známí a úspěšní vědci bez jejich vědomí
  • Redakční rada má málo členů nebo není mezinárodní a je tvořena zejména osobami z rozvojových zemí
  • Nejsou uvedeny přesné kontaktní informace – pouze obecné emailové adresy nebo kontaktní formuláře

Pro predátorské časopisy a vydavatele je zvláště v poslední době typické, že oslovují různé vědce s nabídkou členství v redakční radě a začleňují je do tohoto orgánu bez jakékoliv kontroly. Důkazem tohoto jednání je i pokus, který jsme provedli, když na výzvu ke vstupu do redakční rady časopisu SCIREA Journal of Education jeden z autorů tohoto materiálu vytvořil fiktivní postavu i životopis vědce Josepha Albuse Schweyka, kterého zaregistroval na webu časopisu a který byl vydavatelem asi po pěti dnech začleněn do redakční rady (následující náhled představuje stav k 21. 2. 2017, z praktických důvodů náhled graficky upraven, aby Schweyk byl vidět).

Kliknutím na obrázek jej zvětšíte.


V následujících příkladech jsou pak ukázky z dalších časopisů, jejichž redakční rady budí pochybnosti.

Všechny časopisy od vydavatele Progressive Academic Publishing (viz vlevo) mají tutéž redakční radu (viz vpravo). Kliknutím na obrázek jej zvětšíte.


Redakční radu časopisu Asia Pacific Journal of Research tvoří pouze osoby z jednoho státu


V časopise Annals of Veterinary and Animal Science vydávaný vydavatelem Naturepub je hlavním editorem Prof. Dr. MM Rahman z brněnského Výzkumného ústavu veterinárního lékařství (viz obr. vlevo nahoře). Podle webových stránek tohoto ústavu však tam nikdo toho jména nepůsobí (viz obr. vpravo nahoře, stav k 5. 5. 2016). Kliknutím na obrázek jej zvětšíte.


Tutéž nejasnou korespondenční adresu (neidentifikovatelná ulice, neuvedena země Indie) používají hned dva časopisy z Beallova seznamu – Chemistry Research Journal a The Pharmaceutical and Chemical Journal. Prvně jmenovaný navíc neuvádí e–mailový kontakt. Kliknutím na obrázek jej zvětšíte.


Vydavatelský management

  • Žádné nebo velmi pochybé recenzní řízení – zvyšuje riziko vydání článku, který nebude mít vysokou úroveň (viz níže příklad časopisu Oncotarget).
  • Vtíravá a podbízivá politika vydavatelů – zasílání emailů autorům (academic spam), zvaní do redakčních rad a na konference (často jako key–note speaker), viz příklady v příloze
  • Netransparentní informace ohledně autorských poplatků, jejichž výše bývá sdělována ex post (překvapení v podobě nečekaných faktur)
  • Časopisy, respektive jejich webové stránky, mají velmi často názvy zaměnitelné s jejich prestižními protějšky, např. přehození slova v názvu, přidané slovo, předložka nebo člen:

Nepravdivá indexace časopisu

Predátorské časopisy se snaží u potenciálních autorů vzbudit důvěryhodnost výčtem různých databází, ve kterých je časopis indexován. Kupříkladu na níže uvedených obrázcích je vlevo predátorským časopisem Journal of Science avizována indexace v prestižní databázi ProQuest, ve které se však – jak dokládá obrázek vpravo dole – tento časopis nevyskytuje.

Ukázka nepravdivé indexace časopisu. Kliknutím na obrázek jej zvětšíte.

Na druhou stranu je třeba upozornit, že existují i časopisy, které jsou indexovány v některé z prestižních databází a je přitom u nich sporné, zdali je lze označit za predátorské, či nikoli. Příkladem je časopis Oncotarget (ISSN 1949–2553) od vydavatelství Impact Journals LLC, který je indexován v databázi Web of Science, je u něj sledován impakt faktor, ale přitom vykazuje znaky evokující nedůvěryhodnost:

Ve spodní části úvodní webové stránky časopisu Oncotarget jsou pravdivé informace o indexaci časopisu v databázi Web of Science Core Collection (srovnej níže s výřezem z Journal Citation Reports). Pod nimi je však uvedeno, že autoři mohou do časopisu nabídnout i články, které byly jiným časopisem zamítnuty, za předpokladu přiložení předchozích recenzních posudků a dopisu vyvracejícího tyto posudky. Jedná se o velmi nestandardní postup ve vědeckém publikování, který vzbuzuje pochybnost o relevantnosti procesu přijímání článků v tomto periodiku.
Kliknutím na obrázek jej zvětšíte.


Nedůvěryhodnost časopisu vzbuzují i nefunkční webové stránky vydavatele (stav k 4. 5. 2016)


V časopise byly publikovány články s falzifikovanými daty, jako tomu bylo i v případě článku Guggulsterone inhibits prostate cancer growth via inactivation of Akt regulated by ATP citrate lyase signaling vydaném v r. 2015 v č. 30.


V časopise byly publikovány články, které byly akceptovány do druhého dne či do týdne od jejich zaslání časopisu, ačkoliv recenzní řízení obvykle trvá i několik týdnů. Rychlé přijetí a vydání článku je přitom jedním z projevů predátorských časopisů.

Podobně jako ve Web of Science Core Collection se může objevit sporný časopis typu Oncotarget, nejinak je tomu i v případě databáze Scopus. Kupříkladu na Beallově seznamu figuroval predátorský vydavatel Allied Academies vydávající časopis Academy of Accounting and Financial Studies Journal, který vykazuje několik znaků typických pro predátorské časopisy a který je přitom indexován v databázi Scopus.

Evidence vydavatele Allied Academies v Beallově seznamu


Indexace časopisu Academy of Accounting and Financial Studies Journals ve Scopusu v letech 2009—2015


Stežejním problémem vydavatelství Allied Academics je, že přes proklamaci o žádném poplatku za vydání článku, podmiňuje jeho vydání členstvím alespoň jednoho z autorů ve vydavatelově blíže nespecifikované organizaci s povinným ročním poplatkem 75 USD.


Zavádějící metriky - Misleading Metrics

Dojmu prestiže se predátorské časopisy snaží dosáhnout i uváděním různých scientometrických indikátorů, případně i lživým tvrzením o výši impakt faktoru a indikátorech IPP, SNIP a SJR ve Scopusu. Existují však i společnosti vytvářející podvodné metriky, tzv. misleading metrics, kterými se snaží dodávat predátorským časopisům punc prestiže. Zde však zvláště čeští autoři by měli pamatovat na to, že při vykazování publikační činnosti jsou podle Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací relevantní časopisy, které mají impakt faktor, nebo jsou indexovány ve Web of Science Core Collection, Scopusu či v seznamu recenzovaných časopisů.

Příklady podvodných metrik
  • IndexCopernicus
  • Global Impact Factor
  • General Impact Factor
  • Eurasian Scientific Journal Index (ESJI)
  • IMPACT-FACTOR.RU
  • Impact Factor Services for International Journals (I.F.S.I.J.)


Pokud se jedná o lživá tvrzení o výši impakt faktoru, tak predátorské časopisy často na svých webových stránkách avizují indexaci v Journal Citation Reports ve Web of Science s aktuální výší impakt faktoru:

Predátorský časopis Indian Journal of Advanced Nursing na své úvodní stránce kromě závádějící metriky IBI Factor uvádí i hodnotu impakt faktoru ve výši 2,002.


Při ověření této hodnoty v Journal Citation Reports (JCR) ve Web of Science Core Collection však bylo při dohledávání zmíněného časopisu podle jeho ISSN zjištěno, že Indian Journal of Advanced Nursing vůbec v JCR nefiguruje.

Falešné identifikátory

V současnosti je online článkům ve vědeckých časopisech přidělován jako jednoznačný identifikátor kód DOI (Digital Object Identificator). Naproti tomu v predátorských časopisech se můžeme setkat s podobně znějící zkratkou SOI (Scientific Object Identificator). V září 2016 pak Jeffrey Beall objevil další identifikátor UOI (Unique Object Identifier). Rozdíl mezi DOI a SOI s UOI spočívá v následujícím:

DOI Je přidělováno organizací The International DOI Foundation, Inc. na základě oprávnění od Mezinárodní organizace pro standardizaci (International Standard Organization, norma ISO 26324).
SOI Není zaštítěn žádnou mezinárodně uznávanou organizaci pro standardizaci a vydavatelé časopisů si po registraci na webu SOI (http://www.s-o-i.org) generují kód SOI sami.
UOI Rovněž není garantován žádnou organizací pro standardizaci a systém fungování UOI popsaný ve FAQ je v podstatě doslovným opisem popisu fungování DOI (viz níže obrázek).

Již stránka UOI s FAQ obsahuje řadu takřka doslovně převzatých výroků z FAQ na stránce DOI (kliknutím na obrázek jej zvětšíte).


Promptní publikování

Pro predátorské časopisy je typické publikování článku v řádu několika dní od data jeho zaslání do časopisu. Výše na příkladech dvou článků v časopise Oncotarget je podezřelé, že v prvním případě (viz obr. 12 na s. 10) byl článek přijat hned následující den po jeho zaslání a vydán deset dnů od jeho zaslání. V druhém případě (viz obr. 13 na s. 10) trvalo přijetí článku týden a vydání dvanáct dnů od jeho přijetí. Přitom v relevantních odborných časopisech je zcela obvyklý tento harmonogram recenzního řízení:

1. týden Editor se rozhoduje, zdali vrátí text autorovi k přepracování, nebo jej zašle recenzentům.
2. týden Editor oslovuje recenzenty, mají-li zájem text recenzovat.
3.-10. týden Recenzenti posuzují článek.
11.-12. týden Editor se rozhoduje podle recenzí, zdali text vrátí autorovi k přepracování, nebo jej přijme k vydání.

Velké procento plagiátů

Nízká odborná kvalita článků v predátorských časopisech souvisí nejen s výše zmíněným povrchním přístupem k recenznímu řízení, ale i s výskytem projevů plagiátorství v publikovaných textech. Články mnohdy doslovně opisují původní relevantní studie bez jejich ocitování a pouze v nich upraví některé výsledky. Příkladem takového vykrádání studií je článek Five Markers of Changes in Teeth: An Estimating of Age vydaný v predátorském časopise The Internet Journal of Forensic Science. Tento článek je takřka opisem článku Estimation of Age at Death Using Teeth, jehož spoluautorkou je dr. Račanská (za svobodna Vystrčilová) z Masarykovy univerzity. Vzhledem k rozsahu převzatých částí textu a skutečnosti, že se jednalo o poškození akademické pracovnice z MU, jsou níže jen dvě krátké ukázky, přičemž přehled všech shodných pasáží (zvýrazněny žlutě) je v samostatných souborech - původní článek x plagiát.

Nahoře ukázka z článku dr. Račanské, dole článek s takřka doslovně převzatými větami. V obou obrázcích jsou totožné pasáže barevně zvýrazněny.


Hijacked Journals - ukradená identita časopisu

Jak již bylo zmíněno v části Vydavatelský management, řada predátorských časopisů napodobuje názvy skutečných odborných časopisů. Některé predátorské časopisy tuto snahu zmást potenciálního autora posunují ještě dál, když v podstatě ukradnou samotnou identitu odborného časopisu. Jako tzv. hijacked journals jsou tak v současnosti označována perodika, kterým jejich vydavatelé vytvoří identický nebo téměř identický duplikát webové stránky důvěryhodného časopisu. Takto vytvořený profil predátorského časopisu se od původního periodika liší třeba jen ve fakturační adrese. Oklamaný autor pak v domnění, že hradí poplatek za článek do hodnotného časopisu, platí za vydání článku predátorskému vydavateli. Podle Jeffrey Beala pak existují i predátorské časopisy, které vytvářejí falešné webové stránky k časopisům, které jinak vycházejí pouze v tištěné podobě. Seznam hijacked journals je možné nalézt na blogu Jefreyho Bealla (https://scholarlyoa.com – Other Pages – Hijacked Journals)

V níže uvedených obrázcích 22 a 23 se jedná o odcizení identity lesnického časopisu Sylwan, kdy predátorská verze nejenže opisuje grafické rozvržení webové stránky relevantního Sylwanu, ale dokonce i napodobuje webovou adresu časopisu:

Skutečný Sylwan http://sylwan.ibles.waw.pl
Predátorský Sylwan http://sylwan.ibles.org

Homepage skutečného časopisu Sylwan. Kliknutím na obrázek jej zvětšíte.


Homepage predátorského časopisu Sylwan. Kliknutím na obrázek jej zvětšíte.


AUTORSKÝ MLÝN ANEB PREDÁTORSKÉ PRAKTIKY U MONOGRAFIÍ

Nekalé vydavatelské praktiky zasáhly také do oblasti publikování monografií. Typickou ukázkou je tzv. author mill nebo také an academic author mill – autorský mlýn. Tímto pojmem jsou označovány praktiky vydavatele, jehož business modelem je produkce velkého množství titulů v nízkém nákladu, přesně naopak od klasických vydavatelských domů, které se zaměřují na omezený počet vydávaných autorů v tisícových nákladech. Cílovou skupinou bývají velmi často např. postdoktorandi, od kterých se tito vydavatelé aktivně snaží získat jejich disertační práce k vydání. Příkladem typického autorského mlýnu je vydavatelství Lambert Academic Publishing (viz příklad zvací zprávy je v příloze).

Základní znaky autorských mlýnů

  • Fingované recenzní řízení („in–house–review“)
  • Produkce velkého množství knižních titulů nízkým nákladem
  • Malé výrobní náklady v kontrastu s předraženými tituly
  • Nízká úroveň editorské činnosti a velké množství chyb v publikacích z důvodu absence odborného personálu

Ukázka obálky monografie vydané vydavatelem Lambert Academic Publishing. Kliknutím na obrázek jej zvětšíte.


PREDÁTORSKÉ KONFERENCE

Vedle predátorských časopisů se v poslední době rozmáhají také pozvánky na predátorské konference, jejichž účelem je podvodně vylákat z potenciálních účastníků peníze za konferenční poplatky. Ve skutečnosti se ale vůbec o odborné vědecké konference nejedná, a proto je potřeba kontrolovat organizátora a instituci (vydavatele) sborníku, ve kterém mají být příspěvky z konference publikovány. Častým propagátorem těchto konferencí je společnost WASET (World Academy of Science, Engineering and Technology), která jejich přehled uvádí na https://www.waset.org (viz s. 48).

Jak poznat predátorskou konferenci?

  • Akce je avizována na webu WASET (https://www.waset.org)
  • O konferenci jako predátorské se píše na blogu Jefreyho Bealla (doporučujeme hledat podle názvu vyhledávačem umístěným na blogu)
  • Zkuste si ji vyhledat v citačních databázích (např. v databázi Web of Science Core Collection je možné vyhledávat dle názvu konference) a pokud v nich není, ověřte si na webu konference, jestli ve skutečnosti nemají být příspěvky publikovány v predátorském časopise/u predátorského vydavatele, je-li místo konání reálné a jsou-li uvedeny všechny kontaktní údaje, program konference apod. (viz příklad v příloze)
  • Snažte se od kolegů z oboru zjistit, zda s danou konferencí mají zkušenosti a zda se informace o nich nachází v ověřených zdrojích, např. Global Event List na http://www.globaleventslist.elsevier.com
Hlavní znaky predátorských konferencí
  • Podobně jako u predátorských časopisů dochází k napodobování jmen prestižních vědeckých konferencí.
  • Vydávání se za neziskovou organizaci, když organizátor je očividně napojen na komerční subjekt.
  • Uvádění jmen vědců v organizačních a programových výborech bez jejich vědomí.
  • Netransparentní kontaktní informace. Vedení organizace je identifikováno pouze pomocí P.O. box nebo nemá kamenné sídlo. Stává se, že sídlo společnosti má adresu soukromého domu nebo bytu.
  • Lživé nebo netransparentní informace o partnerech konference, jejich adresách a tel. číslech, užívání fiktivních jmen organizátorů a zemí odkud pochází a jejih akademických titulů.
  • Vytváření fiktivních asociací, společností a institucí, které mají danou konferenci sponzorovat.
  • U příspěvků neprobíhá žádné recezní řízení a pokud ano, pak jen velmi pochybné a navíc prováděné recenzenty, kteří mají jen velmi malé povědomí o daném tématu.
  • Konferenční poplatky jsou neobvykle vysoké oproti zažitému standardu v jednotlivých oborech a organizátor pořádá několik konferencí ve stejný čas.
  • Jedna a ta samá organizace pořádá konference z velmi odlišných oborů.
  • Podezřele rychlé přijímání příspěvků a pravidelné prodlužování Call for Papers termínů a také přijímání příspěvků po uzávěrce.
  • Predátorské konference jsou velmi často napojeny na predátorské časopisy, v nichž se nacházejí příspěvky přetavené do podoby "odborných" článků.
  • Velmi často jsou přijímány příspěvky od studentů Bc. studia a není stanoven limit pro počet příspěvků přednášených jednou osobou.
  • Organizátor deklaruje, že příspěvky budou publikovány v impaktovaných časopisech nebo v časopisech indexovaných databází Scopus.
  • Zahlcování spamem emailové stránky lidí, kteří jsou zcela mimo oborové zaměření konferencí.

Více o znacích predátorských konferencí na webu Scholarly Open Access

V níže uvedených ukázkách se jedná o dvě webové stránky avizující tutéž konferenci, z nichž ve skutečnosti relevantní je pouze ta první. Součástí druhé webové stránky je vlevo nahoře logo organizace WASET, která – jak zjistil Jeffrey Beall – ve skutečnosti žádnou akademickou institucí není.

Relevantní webová prezentace konference International Conference on Traffic and Transport Psychology. Kliknutím na obrázek jej zvětšíte.


Obr. 26 - Predátorská webová prezentace konference International Conference on Traffic and Transport Psychology. Kliknutím na obrázek jej zvětšíte.



KAUZY KOLEM PREDÁTORSKÝCH ČASOPISŮ A VYDAVATELŮ

University of Pristina

Velmi bouřlivé protesty vyvolalo zjištění, že Ibrahin Gashi, dnes již bývalý rektor univerzity v Prištině, si k dosažení profesury dopomáhal publikováním v predátorských časopisech. Tamější studenti po tomto zjištění uskutečnili 28. ledna 2014 protestní akci, při níž musela zasahovat i tamější policie (25 studentů bylo začteno a 2 studenti byli zraněni).

Více o kauze na http://www.kosovotwopointzero.com/en/article/983/students-block-up-rectors-office-and-get-arrested

Studenti University of Pristina blokují budovu rektorátu. Kliknutím na obrázek jej zvětšíte.


Z renomovaného predátorem

Dalším velmi znepokojivým příkladem vynalézavosti predátorských vydavatelů je případ časopisu Experimental & Clinical Cardiology. Tento dříve renomovaný časopis byl v r. 2013 odkoupen predátorským vydavatelem, v důsledku čehož došlo k razantnímu snížení kvality článků a poškození dřívějšího dobrého jména časopisu.

Více o kauze: https://scholarlyoa.com/2014/07/08/cardiology-journals-decline-is-heartbreaking

Obálka časopisu Experimental & Clinical Cardiology. Kliknutím na obrázek jej zvětšíte. Kliknutím na obrázek jej zvětšíte.

Fiktivní (spolu)autoři

Z tuzemských kauz spojených s predátorskými časopisy vešla ve známost ta, která je spojena s Wadimem Strielkovskim, bývalým akademickým pracovníkem na Fakultě sociálních věd UK. Podle Deníku Referendum Strielkowski publikoval v letech 2012–2014 přes padesát článků v predátorských časopisech evidovaných v Beallově seznamu, přičemž v některých publikacích uváděl jako spoluautorku fiktivní osobu Emily Welkins s různými afiliacemi (viz níže dvě ukázky). Sám Strielkowski se k tomuto vyjádřil v tom smyslu, že spoluautorstvím Emily Welkinsem nemínil nikoho poškodit a že naopak se jednalo o pokus o – jak sám uznal – nepromyšlený vtip.



Více o kauze: http://denikreferendum.cz/clanek/21850-predatori-a-upiri-aneb-horor-vedeckych-publikaci
http://zaetickepublikace.webnode.cz/

Ukázka článku Wadima Strielkovského se spoluautorkou Emily Welkinsovou z University of Strasbourg. Kliknutím na obrázek jej zvětšíte.

Ukázka článku Wadima Strielkovského se spoluautorkou Emily Welkinsovou z University of Cambridge. Kliknutím na obrázek jej zvětšíte.



Odhalení nekvalitní práce editora/redakce zasláním smyšlených textů/recenzních posudků

Zcela nedostatečnou práci editora a členů redakce v predátorských časopisech lze doložit na několika případech, kdy byly do predátorských časopisů záměrně zaslány texty s řadou smyšlenek či chybných informací:

Get me off Your Fucking Mailing List

V roce 2005 David Mazières a Eddie Kohler jako protest proti opakujícím se nabídkám publikování v predátorských časopisech vytvořili článek s opakující se formulací "Get me off Your Fucking Mailing List" v textu i obrázcích (viz níže náhled článku). Poté článek zaslali do časopisu International Journal of Advanced Computer Technology, který vyhodnotil článek jako excelentní a přijatelný po několika kosmetických úpravách. Protože Mazières a Kohler samozřejmě nezaplatili poplatek 150 USD, nebyl článek nakonec vydán, přesto tento případ demonstruje u daného časopisu absolutní rezignaci na jakoukoliv kontrolu zaslaných textů. Uvedený časopis je ke dni 8. srpna 2016 evidován v Beallově seznamu časopisů.

alt : test.pdf



Vydání smyšleného článku s přiznáním fikce

V červnu 2016 Jaroslav Švelch, Tereza Krobová a Jan Švelch z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy učinili něco podobného jako výše zmínění Mazières a Kohler s tím rozdílem, že napsali článek s mnoha jazykovými i faktickými chybami a nechali jej vydat v časopise Mediterranean Journal of Social Sciences. Kuriózní na tomto případu je, že v tomto svém článku nazvaném Representation of Ukrainian Crisis in Czech Media: Explicit and Implicit Bias in the News Coverage of the Ukranian-Russian Conflict včlenili na s. 439 (viz níže náhled článku se žlutě zvýrazněnou pasáží) přiznání, že je článek pokusem poukázat na neetické praktiky publikování v predátorských časopisech.
I v tomto případě uvedený časopis figuruje ke dni 8. srpna 2016 na Beallově seznamu, respektive jeho vydavatel Mediterranean Center of Social and Educational Research je evidován v Beallově seznamu vydavatelů.

alt : test.pdf



Přijetí článku na základě smyšleného posudku

Jednou z praktik predátorských časopisů, jak nalákat další potenciální autory, je vyzvat tyto autory k recenzování nějakého článku a přitom jim nabídnout prostor k publikování jejich textu. S tímto se setkal i jeden z autorů tohoto materiálu o predátorských časopisech, který se stejně jako výše uvedení z FSV Univerzity Karlovy rozhodl otestovat redakční práci časopisu.
Po přijetí e-mailu s výzvou k recenzování, který byl adresován na jeho pracovní adresu, vepsal do editorem zaslaného formuláře pro recenzenty smyšlené hodnocení se vzájemně vyvracejícími se závěry a zaslal je pod fiktivním jménem editorovi. Asi do tří hodin od zaslání posudku obdržel od editora děkovný e-mail s nabídkou publikovat v daném časopise. Přibližme si tento případ blíže:

Na e-mailu od editora je nejproblematičtějí to, že zasílá v příloze plný text článku adresátovi ještě před jeho vyjádřením, zdali bude článek recenzovat, a že vyzývá adresáta, aby v případě, že je článek mimo jeho obor, jej přeposlal někomu jinému. Editor tak zcela rezignuje na kontrolu toho, komu se článek dostane do rukou.

alt : test.pdf

Zvací mail k recenzování článku

Samotný článek se kromě nízké úrovně angličtiny vyznačuje řadou formálních chyb, např. na s. 2 chybějící mezery za interpunkcí, nebo naopak navíc mezery před interpunkcí, chybné psaní velkých písmen jako AS místo As, Objectives místo objectives, Information místo information, na s. 3 chybějící mezera v citaci (Obinyan, Obinyan, &Aidenojie 2011) a za ní, odlišný typ závorek uvozujících rok v citaci - (2005} atd. V seznamu citované literatury se pak vyskytuje řada neúplných citací, např. chybějící webová adresa v publikaci Bruce, C. (1994), neoddělení názvu knihy a státu vydání v publikaci Martin, J.W. (1995), chybějící údaje v citaci Orakpor, A.M. (2007), z níž není jasné, jde-li o článek, knihu či jiný dokument atd.

alt : test.pdf

Článek předložený editorem k recenzování

V záměrně chybném recenzním posudku si nelze nevšimnout nejen fiktivního jména a afiliace autora, ale především záměrně nekvalitní angličtiny (věty byly jednoduše přeloženy aplikací Google Translator) a nesmyslných výroků (např. jsou hodnoceny části metoda a výsledky spolu s obrázky a tabulkami, ačkoliv se tyto části/prvky v článku vůbec nevyskytují; závěry recenze se vzájemně vyvracejí, když kladné slovní hodnocení následuje kritické kvantitativní hodnocení nejhorší známkou 4 a sdělením, že text nemá žádný přínos, aby v závěru bylo doporučení článek přijmout.

alt : test.pdf

Záměrně chybně vypracovaný recenzní posudek

Navzdory nekvalitnímu článku i fiktivnímu recenznímu posudku od smyšleného recenzenta editor posudek s poděkováním přijal a vybídl recenzenta k publikování v témže časopise.

Odpověď editora recenzentovi



JAK SE ÚČINNĚ BRÁNIT?

Pár základních rad na obranu proti predátorským vydavatelům

  • Ověřte, zda je časopis indexován v databázi Web of Science Core Collection, Scopus nebo ERIH+
  • Pokud časopis uvádí např. impakt faktor nebo jiný indikátor z databází Web of Science nebo Scopus, ověřte si pravdivost těchto informací v těchto databázích
  • Ujistěte se, že časopis má jasně popsán proces peer review (recenzní řízení)
  • Ověřit si kontaktní informace včetně poštovní adresy
  • Ujistěte se, že členové redakční rady existují a nejedná se o fiktivní osoby
  • Podívejte se, jestli v publikovaných článcích jsou u jejich autorů uvedeny řádně afiliační údaje a pokud možno institucionální e-mailové adresy
  • Hodnotný vědecký časopis má uvedené transparentní informace o autorských poplatcích
  • Ujistěte se, že e-mailová nabídka k publikování nebo členství v redakční radě přišla ze skutečně relevantního časopisu
  • Přečtěte si některé články z daného časopisu, jako odborníci ve svém oboru sami jistě poznáte odbornou kvalitu sdělených informací
  • Komunikujte s kolegy a kolegyněmi z oboru a sdělte jim své dojmy z časopisů, je možné, že odpověď dostanete právě od nich
  • Postupujte, jako byste nakupovali online – jakmile se vám něco bude zdá podezřelé, buďte obezřetní

Databáze a online služby vhodné pro ověření kvality časopisu

  • Pokud časopis avizuje publikování v režimu OA, ověřte, je-li indexován v Directory of Open Access Journals (https://doaj.org), který sdružuje důvěryhodné open access časopisy a má vlastní prověřenou metodu ověřování kvality nových i již dříve v databázi evidovaných časopisů
  • Zkontrolujte, zda vydavatel časopisu je členem Open Access Scholarly Publishers Association (OASPA)
  • Využijte službu Think. Check. Submit. (http://thinkchecksubmit.org/), která nabízí autorům návod, co si mají zjistit a jak mají postupovat při výběru zdroje pro jejich publikace
  • Čtěte blog Daniela Münicha (http://metodikahodnoceni.blogspot.cz), kde jsou zveřejňovány články o hodnocení výzkumných organizací v ČR i v souvislosti s predátorskými vydavateli
  • Čtěte blog Věda žije! (http://www.vedazije.cz/), který se v současnosti nemálo věnuje problematice predátorských časopisů a vydavatelů.

ZÁVĚR

Jak je z tohoto materiálu zřejmé, je v současnosti naprostou nezbytností pečlivá evaluace kvality publikací od příslušného vydavatele. Schopnost rozpoznat predátorské časopisy se postupně stává samozřejmou součástí publikačního procesu, při němž autoři před odevzdáním článku musejí zvážit, zdali vydavatel svými publikacemi nenaplňuje kritéria predátorských publikací. Při výběru časopisu autoři musejí dbát na transparentnost všech zásadních údajů, jako jsou kontaktní údaje, jasně stanovená finanční politika vydavatele, ověřitelnost odbornosti členů redakční rady, jasně stanovený průběh peer review (recenzního řízení) apod.

Ačkoliv v tomto materiálu je Beallův seznam opakovaně zmiňován jako primární pomocník při odhalování predátorských vydavatelů, časopisů a konferencí, nelze neupozornit i na jeho limity. Beallův seznam bývá někdy kritizován za unáhlené přidání nových vydavatelů Open Access časopisů, které ve skutečnosti vznikly s čistými úmysly. Hlavním problémem Beallova seznamu je rozhodování o přidání časopisu či vydavatele na seznam jedinou osobou, a to Jeffrey Beallem. V nedávné minulosti např. vydavatel Frontiers protestoval proti svému zařazení do Beallova seznamu s tím, že seznam je vlastně výsledkem subjektivního pohledu jednoho člověka. Na tento problém nedávno poukázal i časopis Nature v článku Backlash after Frontiers journals added to list of questionable publishers z října 2015 popisujícím vlnu odporu ze strany vydavatelů proti zařazení na seznam predátorských vydavatelů. Faktem rovněž je, že Beall nerozlišuje míru predátorství u časopisů.

Navzdory této kritice ale v současnosti není komplexnější pomůcka k odhalení predátorských časopisů, vydavatelů a konferencí, než je Beallův seznam. Autoři však musejí myslet na to, že se musejí sami aktivně zajímat o kvalitu časopisu a před nabídnutím svého textu vydavateli učinit maximum pro ověření vydavatelovy důvěryhodnosti. Za pomoci Beallova seznamu autoři musejí sami prověřit, nenaplňují-li publikace daného vydavatele kritéria predátorské publikace. Pomůckou při rozlišování relevantních časopisů od těch predátorských pak může být kromě Beallova seznamu i tento studijní materiál.



Přílohy

Popis databází pro ověření indexace časopisů a konferencí

Web of Science Core Collection a Journal Citation Reports

Při ověřování indexace časopisu nebo konference v databázi Web of Science Core Collection je třeba v platformě Web of Science zvolit bázi Core Collection a vedle vyhledávacího pole upřesnit typ hledaného údaje, a to Publication Name pro hledání názvu časopisu, nebo Conference pro hledání názvu konference.

Kliknutím na odkaz Journal Citation Reports v platformě Web of Science otevřeme rozhraní pro vyhledávání časopisů podle názvu nebo jejich ISSN (bývá obvykle uvedeno na webové stránce, na obálce časopisu apod.) pro něž je vypočítávám impakt faktor.


Scopus

Pro ověření indexace časopisu v databázi Scopus doporučujeme na úvodní stránce (viz níže první obrázek) použít odkaz Browse Journals, kterým se zobrazí rozhraní pro vyhledávání časopisů podle názvu nebo jejich ISSN (viz níže druhý obrázek).



ERIH PLUS

V databázi ERIH PLUS použijeme pro zjištění indexace časopisu vyhledávač na úvodní stránce.


Postoj Masarykovy univerzity k tzv. predátorským vydavatelům a odborným časopisům

alt : test.pdf



Rozpoznání predátorského časopisu - příklad 1

  1. Obdrželi jsme e–mailem pozvánku na publikování článku v časopise Journal of Clinical & Experimental Pharmacology (ISSN 2161–1459).
  2. Nejdříve ověříme, figuruje-li časopis v Beallově seznamu časopisů (List of Standalone Journals). Zjistili jsme (viz obr. níže), že časopis v seznamu není.

  3. Nyní ověříme, nefiguruje-li vydavatel časopisu v Beallově seznamu vydavatelů (List of Publishers). V zápatí webové stránky časopisu jsme zjistili, že jeho vydavatelem je OMICS International (viz níže první obr.) a ten v Beallově seznamu figuruje (viz níže druhý obr.). To naznačuje, že časopis Journal of Clinical & Experimental Pharmacology je predátorský, a je proto nezbytné věnovat pozornost informacím na jeho webové stránce.


  4. Na webu časopisu je součástí záhlaví nápis Open Access (viz níže první obr.), a proto ověříme, je-li časopis evidován v DOAJ, tj. repozitáři Open Access časopisů. Zjistili jsme, že časopis Journal of Clinical & Experimental Pharmacology v DOAJ není evidován (viz níže druhý obr), tj. časopis na své stránce uvádí nepravdivé tvrzení.


  5. Stejně tak časopis na úvodní stránce uvádí hodnotu impakt faktoru (viz níže první obr.), ale přitom v Journal Citation Reports ve Web of Science časopis Journal of Clinical & Experimental Pharmacology nebyl a není sledován (viz níže druhý obr).

  6. Již výše uvedená zjištění jsou dostačující pro závěr, že časopis Journal of Clinical & Experimental Pharmacology.
  7. je predátorský.

Rozpoznání predátorského časopisu - příklad 2

  1. Obdrželi jsme e–mailem pozvánku na publikování v časopise Clinics in Oncology.
  2. Nejdříve se podíváme, zdali časopisy figurují v Beallově seznamu časopisů (List of Standalone Journals). Zjistili jsme (viz níže obr.), že časopis v seznamu figuruje, což naznačuje, že je predátorský.

  3. Na webové stránce časopisu zjišťujeme v jeho cílech a náplni dvě podezřelé skutečnosti:
    • Články mají být publikovány v režimu Open Access, ale časopis tento režim spojuje se zcela jiným logem, než které hnutí Open Access používá. Bude proto potřeba ověřit, je-li vůbec časopis evidován v repozitáři DOAJ, kde jsou evidovány časopisy v režimu Open Access.
    • Recenzní řízení probíhá neobvyklým způsobem a neobvykle rychle – o přijetí článku může rozhodnout již samotný člen redakční rady, tj. peer review provedené nezávislými recenzenty není automatické a povinné; avizovaná doba recenzního řízení 2–3 týdny je neobvykle velmi krátká.


  4. Vzhledem k neobvyklé podobě loga Open Access jsme ověřili, je-li časopis Clinics in Oncology evidován v DOAJ, a zjistili, že v této databázi není o něm žádný údaj.


  5. Přes proklamaci časopisu o Open Access po kliknutí v menu na odkaz Articles se namísto stránky s dostupnými články zobrazí informace o členech redakce.


  6. Pro jistotu jsme ještě ověřili existenci členů redakční rady. Pomocí vyhledávače Google jsme hledali institucionální webovou stránku prvního editora (viz níže první obr.). Ukázalo se, že osoba uvedená v redakční radě časopisu skutečně existuje a v časopisem uvedené instituci působí. Z vědcova životopisu dostupného na této webové stránce jsme však zjistili, že je členem redakční rady několika časopisů, ale Clinics in Oncology mezi nimi nefiguroval (viz níže druhý obr.).

  7. Vzhledem ke zjištěným skutečnostem lze časopis Clinics in Oncology označit za predátorský.

Příklad e-mailu zvacího k publikování v predátorském časopisu

  1. Obdrželi jsme níže uvedený e-mail s pozvánkou k publikování v časopise Merit Research Journal of Medicine and Medical Sciences (ISSN 2354-323X).

    alt :

  2. Již samotný e–mail (viz obr. na předchozí straně) obsahuje v textu dva základní prvky naznačující, že se jedná o predátorský časopis:
    • V úvodu zprávy je uvedeno, že u časopisu je sledován Impact factor Value v International Citation Report (ICR), což zní podobně jako regulerní Impact factor v Journal Citation Reports.
    • V závěru zprávy se píše, že u časopisu se mj. sleduje Global Impact Factor, který byl na s. 12 uveden mezi zavádějícími metrikami jako znak predátorského časopisu.
  3. V dopise si nelze nevšimnout zkomoleného názvu Thompson Reuters připomínající společnost Thomson Reuters, která má oprávnění sledovat impakt faktor. V souvislosti s tím nelze opomenout, že přímo na webu časopisu (viz níže první obr.) je uvedena výše impakt faktoru, ačkoliv pro tento časopis nikdy nebyl a není sledován impakt faktor v Journal Citation Reports (viz níže druhý obr).


  4. V neposlední řadě v zápatí webové stránky časopisu je jako vydavatel uveden Merit Research Journal, který figuruje v Beallově seznamu vydavatelů.

  5. Vzhledem k výše uvedenému se v e–mailové zprávě jedná o výzku k publikování v predátorském časopisu.
  6. Příklad e–mailu zvacího k publikování kvalifikační práce u Lambert Academic Publishing

    V roce 2010 Jiří Kratochvíl z Knihovny univerzitního kampusu MU obdržel níže uvedený e-mail s pozvánkou k publikování jeho disertace jako monografie u vydavatele Lambert Academic Publishing. Na nedůvěryhodnost zprávy poukazují již dvě skutečnosti uvedené v samotné zprávě:

    • Pisatel zprávy objevil údajně osloveného přes citaci jeho práce v oboru medicíny. Do roku 2010 ale Jiří Kratochvíl žádnou publikaci z oblasti medicíny nepublikoval.
    • Pisatel zprávy navrhuje vydání Kratochvílovy disertace, ačkoliv Kratochvíl disertaci dopsal a obhájil až o tři roky později v r. 2013.



    Příklad podezřelé konference

    1. Obdrželi jsme e-mailem pozvánku na konferenci International Congress on Veterinary and Animal Sciences (viz níže obr.), jejíž webová prezentace vzbuzuje pochybnosti, nejedná-li se o predátorskou konferenci.
    2. alt :



    3. Podezřelé jsou nedostatečné kontaktní údaje, když v sekci Contact není uvedena žádná osoba, adresa či telefon, ale pouze e-mailový kontakt s doménou gmail.com, kterou si může vytvořit kdokoliv.


    4. Stejně tak jsou nedostatečné údaje i v sekci Congress Venue, kde by měly být detailní informace o místu konání konference. Namísto toho jsou zde uvedeny jen název hotelu bez adresy, stručný popis historie srbského Bělehradu, kde se má akce konat, a pod ním fotografie hotelu (z úsporných důvodů vynechány v náhledu vpravo).


    5. Nestandardní je také absence odkazu na alespoň předběžný program konference.


    6. Pochybnosti budí i informace o možnosti publikování příspěvků z konference:
      • Příspěvky mají být vydány vydavatelem Nobel International Journals v časopise Journal of Applied Biological Sciences. Tento vydavatel figuruje v Beallově seznamu vydavatelů (viz níže oba obr.).
      • Příspěvky, které chce autor publikovat ve sborníku z konference, mají být zaslány na sekretariát konference až po kongresu (viz druhý odstavec v prvním z níže uvedených obrázků).

    7. Příklad časopisu Academy of Accounting and Financial Studies Journal ukázal, že i ve Scopusu mohou být podezřelé časopisy. Totéž je případ i zde zmíněného časopisu Journal of Applied Biological Sciences, který je indexován ve Scopusu (viz níže první obr.), ale přitom první číslo z r. 2016 atypicky obsahuje jen dva články (viz níže druhý obr.).

    8. Na tomto příkladu lze demonostrovat, že rozhodnutí, zdali konference je, či není predátorská, může být v některých případech skutečně obtížné. Vzhledem ke skutečnostem atypickým pro běžně známé pořádané konference (konktaktní osoba na konference, úplné kontaktní údaje o pořadatelích konference i ubytovacích zařízení, nijak podezřelé podmínky publikování příspěvku) by bylo vhodné, aby potenciální zájemci o konferenci se mezi svými kolegy (nejen tuzemskými) poptali na jejich zkušenosti s účastí na konferencí pořádané uvedeným vydavatelem, kontaktovali údajné místo konání kvůli ověření, že se akce skutečně koná apod.

    Predátorské konference spojované se společností WASET

    Velké množství predátorských konferencí bývá spojováno se společností WASET (World Academy of Science, Engineering and Technology), která na svých webových stránkách (https://www.waset.org) zveřejňuje přehled aktuálních i již uskutečnělých konferencí:


    POUŽITÁ LITERATURA

    1. Beall J. List of Publishers [Internet]. Scholarly Open Access: Critical analysis of scholarly open-access publishing. 2012 [cited 2017 January 31]. Available from: http://web.archive.org/web/20160524111242/https://scholarlyoa.com/publishers/
    2. Beall J. Hijacked Journals [Internet]. Scholarly Open Access: Critical analysis of scholarly open-access publishing. 2014 [cited 2017 January 31]. Available from: http://web.archive.org/web/20160604161447/https://scholarlyoa.com/other-pages/hijacked-journals/
    3. Beall J. Cardiology Journal’s Decline is Heartbreaking [Internet]. Scholarly Open Access: Critical analysis of scholarly open-access publishing. 2014 [cited 2017 January 31]. Available from: http://web.archive.org/web/20160608065500/https://scholarlyoa.com/2014/07/08/cardiology-journals-decline-is-heartbreaking/
    4. Beall J. Criteria for Determining Predatory Open-Access Publishers [Internet]. 3rd ed. [Denver]; 2015. 6 p. [cited 2016 May 1]. Available from: http://www.ufv.ca/media/assets/research/workshops/Criteria-for-Determining-Predatory-Publishers.pdf
    5. Beall J. More Duplication of Journal Titles and Conference Names by Predatory Publishers [Internet]. Scholarly Open Access: Critical analysis of scholarly open-access publishing. 2015 [cited 2017 January 31]. Available from: http://web.archive.org/web/20161224064542/https://scholarlyoa.com/2015/10/06/more-duplication-of-journal-titles-and-conference-names-by-predatory-publishers/
    6. Beall J. Another Article about Plagiarism — That Contains Plagiarism [Internet]. Scholarly Open Access: Critical analysis of scholarly open-access publishing. 2016 [cited 2017 January 31]. Available from: http://web.archive.org/web/20160503043821/https://scholarlyoa.com/2016/02/16/another-article-about-plagiarism-that-contains-plagiarism/
    7. Beall J. List of Standalone Journals [Internet]. Scholarly Open Access: Critical analysis of scholarly open-access publishing. 2016 [cited 2017 January 31]. Available from: https://web.archive.org/web/20170111172309/https://scholarlyoa.com/individual-journals/
    8. Beall J. Misleading Metrics [Internet]. Scholarly Open Access: Critical analysis of scholarly open-access publishing. 2016 [cited 2017 January 31]. Available from: https://web.archive.org/web/20170111172311/https://scholarlyoa.com/other-pages/misleading-metrics/
    9. Beall J. Scholarly Open Access: Critical analysis of scholarly open-access publishing. 2016 [cited 2017 January 31]. Available from: http://web.archive.org/web/20170103170903/https://scholarlyoa.com/
    10. Beall J. Predatory Publisher Organizes Conference Using Same Name as Legitimate Conference | Scholarly Open Access [Internet]. Scholarly Open Access: Critical analysis of scholarly open-access publishing. [cited 2017 January 31]. Available from: http://web.archive.org/web/20160503043451/https://scholarlyoa.com/2014/08/28/predatory-publisher-organizes-conference-using-same-name-as-legitimate-conference/
    11. Beall J. Proposed Criteria for Identifying Predatory Conferences [Internet]. Scholarly Open Access: Critical analysis of scholarly open-access publishing. 2016 [cited 2017 January 31]. Available from: http://web.archive.org/web/20160624083058/https://scholarlyoa.com/2016/06/23/proposed-criteria-for-identifying-predatory-conferences/
    12. Beall J. Don’t Use PubMed as a Journal Whitelist [Internet]. Scholarly Open Access: Critical analysis of scholarly open-access publishing. 2016 [cited 2017 February 3] Available from: http://web.archive.org/web/20170114052258/https://scholarlyoa.com/2016/10/20/dont-use-pubmed-as-a-journal-whitelist/
    13. Bloudoff-Indelicato M. Backlash after Frontiers journals added to list of questionable publishers. Nature [Internet]. 2015 jen [cited 2016 May 1];526(7575):613–613. Available from: http://www.nature.com/doifinder/10.1038/526613f
    14. Butler D. Investigating journals: The dark side of publishing. Nature News [Internet]. 2013 Mar 28 [cited 2016 May 5];495(7442):433. Available from: http://www.nature.com/news/investigating-journals-the-dark-side-of-publishing-1.12666
    15. Carafoli E. Scientific misconduct: the dark side of sicence. Rend. Fis. Acc. Lincei [Internet]. 2015 [cited 2016 August 8];26(3):369-382. Available from: http://link.springer.com/content/pdf/10.1007%2Fs12210-015-0415-4.pdf doi: 10.1007/s12210-015-0415-4
    16. Fórum Věda žije! Akademicky antipredátor [Internet]. Akademický antipredátor. 2016 [cited 2016 May 1]. Available from: http://antipredator.vedazije.cz/
    17. International DOI Foundation. The DOI System: ISO 26324 [Internet]. doi. 2016 [cited 2016 May 5]. Available from: http://www.doi.org/index.html
    18. Kasík P. Mladí vědci ukázali, jak ČR přichází o miliony kvůli vědeckým predátorům. iDNES.cz [Internet]. 2016 [cited 2016 August 8]. Available from: http://technet.idnes.cz/predatorske-casopisy-scopus-experiment-bealluv-seznam-pjl-/veda.aspx?c=A160603_140135_veda_pka
    19. Komise pro hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů. Zápis z 84. jednání KHV. Výzkum a vývoj v ČR. 2016 [Internet]; 2016 [cited 2016 May 11]. Available from: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=772589
    20. Komm M. Predátoři a upíři aneb horor vědeckých publikací. Deník Referendum [Internet]. 2015 Dec 8 [cited 2016 May 1]; Available from: http://denikreferendum.cz/clanek/21850-predatori-a-upiri-aneb-horor-vedeckych-publikaci
    21. Masarykova univerzita. Postoj MU k tzv. predátorským vydavatelům a odborným časopisům [Internet]. Brno: Masarykova univerzita; 2016 [cited 2016 May 5]. Available from: http://is.muni.cz/do/rect/metodika/ VaV/56012837/Vyzkum_a_predatorske_casopisy.pdf
    22. McKenna M. Students Block UP Rector’s Office And Get Arrested [Internet]. Kosovo 2.0. 2014 [cited 2016 May 5]. Available from: http://www.kosovotwopointzero.com/en/article/983/students-block-up-rectors-office-and-get-arrested
    23. Poynder R. The Open Access Interviews: Dove Medical Press [Internet]. Open and Shut? 2008 [cited 2016 May 5]. Available from: http://poynder.blogspot.com/2008/11/open-access-interviews-dove-medical.html
    24. Strielkowski W. Za etické publikace: (pravdivá) Fakta o publikační činnosti na IKSŽ FSV UK [Internet]. 2016 [cited 2016 May 5]. Available from: http://zaetickepublikace.webnode.cz/
    25. U.S. National Library of Medicine. Fact Sheet: MEDLINE® Journal Selection [Internet]. U.S. National Library of Medicine 2016 [cited 2017 February 3]. Available from: https://www.nlm.nih.gov/pubs/factsheets/jsel.html
    26. Ústřední knihovna Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava. Co je to otevřený přístup k výsledkům vědeckého výzkumu [Internet]. 2016 [cited 2016 May 1]. Available from: http://knihovna.vsb.cz/open-access/ open-access.htm
    27. Vláda ČR. Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů (platná pro léta 2013 až 2016) [Internet]. [Brno]: [Vláda ČR]; 2014 [cited 2016 May 5]. 60 p. Available from: http://www.vyzkum.cz/storage/att/471EC8E44A7C3AA09C01B666F1ED6B30/M2013-0815-kor2.pdf

    ZDROJE UKÁZEK V TEXTU

    1. Allied Academies. Journal Submission Instructions [Internet]. Allied Academies: A Global Community Dedicated to Research and Teaching. c2016 [cited 2016 May 5]. Available from: http://www.alliedacademies.org/journal-submission-instructions.php
    2. Araliya.in. Indian Journal of Advanced Nursing [Internet]. c2014 [cited 2016 May 5]. Available from: http://ijan. co.in/
    3. Ardeleanu E. Call for Articles [E-mail]. 2010.
    4. Asia Pacific Journal of Research. EDITORIAL BOARD [Internet]. Asia Pacific Journal of Research. c2014 [cited 2016 May 5]. Available from: http://apjor.com/index.php/editorial-board
    5. Babinský J, Krejčíř V. Representation of Ukrainian Crisis in Czech Media: Explicit and Implicit Bias in the News Coverage of the Ukranian-Russian Conflict. Mediterranean Journal of Socieal Sciences [Internet]. 2016 [cited 2016 August 8]; 7(4):435-442. Available from: http://www.mcser.org/journal/index.php/mjss/article/view/9339/9019
    6. Beall J. List of Publishers [Internet]. Scholarly Open Access: Critical analysis of scholarly open-access publishing. 2012 [cited 2016 May 5]. Available from: https://scholarlyoa.com/publishers/
    7. Beall J. Cardiology Journal’s Decline is Heartbreaking [Internet]. Scholarly Open Access: Critical analysis of scholarly open-access publishing. 2014 [cited 2016 May 1]. Available from: https://scholarlyoa.com/2014/07/08/ cardiology-journals-decline-is-heartbreaking/
    8. CARRS-Q. ICTTP2016: International Conference on Traffic and Transport Psychology [Internet]. c2015 [cited 2016 May 5]. Available from: http://icttp2016.com/
    9. Clinics in Oncology. Clinics in Oncology [Internet]. c2015 [cited 2016 May 6]. Available from: http://www.clinic- sinoncology.com/index.php
    10. Dave L. Call for Articles [Internet]. 2016.
    11. Dhiman VK, Attwood K, Campbell MJ, Smiraglia DJ. Hormone stimulation of androgen receptor mediates dynamic changes in DNA methylation patterns at regulatory elements. Oncotarget. 2015 Dec 15;6(40):42575–89
    12. Elsevier B.V. Academy of Accounting and Financial Studies Journal [Internet]. Scopus. c2016 [cited 2016 May 5]. Available from: https://www.scopus.com/source/sourceInfo.uri?sourceId=19300157018&origin=sbrowse
    13. Höschle F, Strielkowski W, Welkins E. Spatial Segregation of Immigrants in U.S. Cities: Evidence from the United States Census. Theoretical and Empirical Researches in Urban Management [Internet]. 2015 [cited 2016 May 5];10(1):5–12. Available from: http://www.um.ase.ro/no101/1.pdf
    14. Chemisty Research Journal. Chemisty Research Journal [Internet]. c2016 [cited 2016 May 5]. Available from: http://chemrj.org/
    15. Chen L, Sun Y, Wang J, Jiang H, Muntean AG. Differential regulation of the c-Myc/Lin28 axis discriminates subclasses of rearranged MLL leukemia. Oncotarget. 2016 Mar 19;7(18):25208–23.
    16. Impact Journals, LLC. Oncotarget [Internet]. 2016 [cited 2016 May 5]. Available from: http://www.impactjournals.com/oncotarget/index.php?journal=oncotarget
    17. Impact Journals, LLC. Vol 6, No 30 [Internet]. Oncotarget. 2016 [cited 2016 May 5]. Available from: http://www. impactjournals.com/oncotarget/index.php?journal=oncotarget&page=issue&op=view&path[]=129
    18. Impact Journals, LLC. Impact Journals [Internet]. 2016 [cited 2016 May 5]. Available from: http://www.impactjournals.com
    19. Instytut Badawczego Leśnictwa. SYLWAN [Internet]. 2016 [cited 2016 May 5]. Available from: http://sylwan. ibles.waw.pl/pls/apex/f?p=105:1:0
    20. Mazières D, Kohler E. Get me off Your Fucking Mailing List [Internet]. [2005]. Available from: http://www.scs.stanford.edu/~dm/home/papers/remove.pdf
    21. McKenna M. Students Block UP Rector’s Office And Get Arrested [Internet]. Kosovo 2.0. 2014 [cited 2016 May 5]. Available from: http://www.kosovotwopointzero.com/en/article/983/students-block-up-rectors-office-and- get-arrested
    22. Merit Research Journals. Merit Research Journal of Medicine and Medical Sciences [Internet]. MR Journals. c2016 [cited 2016 May 10]. Available from: http://meritresearchjournals.org/mms/
    23. Naturepub. Editorial board - avas [Internet]. Annals of Veterinary and Animal Science. c2014 [cited 2016 May 5]. Available from: http://naturepub.org/index.php/editorial-board
    24. Nobel Bilişim. ICVAS International Congress on Veterinary and Animal Sciences [Internet]. 2016 [cited 2016 May 10]. Available from: http://icvas.gen.tr/
    25. Nobel Bilişim. JABS Journal of Applied Biological Sciences [Internet]. Nobel International Journals. 2016 [cited 2016 May 10]. Available from: http://www.nobel.gen.tr/Dergiler.aspx?ID=15&Ad=Journal%20of%20Applied%20Biological%20Sciences%20&Islem=Issue
    26. OMICS International. Journal of Clinical & Experimental Pharmacology [Internet]. 2016 [cited 2016 May 6]. Available from: http://www.omicsonline.org/clinical-experimental-pharmacology.php
    27. OmniScriptum. Freedom from stress [Internet]. Lambert Academic Publishing. 2012 [cited 2016 May 5]. Available from: https://www.lap-publishing.com/catalog/details//store/gb/book/978-3-659-27897-6/freedom-from-stress
    28. Pharmaweb. Indexing [Internet]. Journal of Science. c2010 [cited 2016 May 5]. Available from: http://www. journalofscience.net/indexing.html
    29. Progressive Academic Publishing. Editorial Board [Internet]. Progressive Academic Publishing. c2016 [cited 2016 May 12]. Available from: http://www.idpublications.org/editorial-board-2/
    30. Progressive Academic Publishing. List of Journals [Internet]. Progressive Academic Publishing. c2016 [cited 2016 May 12]. Available from: http://www.idpublications.org/
    31. ProQuest LLC. Hledání publikace: pouze plný text [Internet]. ProQuest. c2016 [cited 2016 May 5]. Available from: http://search.proquest.com/publicationbrowse/74D2B528A5F94E3APQ/1?accountid=16531
    32. Rai B, Dhattarwal S, Anand S. Five Markers of Changes in Teeth: An Estimating of Age. The Internet Journal of Forensic Science [Internet]. 2005 [cited 2016 May 5];1(2):1–4. Available from: http://print.ispub.com/api/0/ ispub-article/13292
    33. Safe SH. STEPHEN H. SAFE [Internet]. Texas; 2015 [cited 2016 May 6]. Available from: https://vetmed.tamu. edu/common/directory/CV/SSAFE.pdf
    34. Scientific Journals International. SJI Boards [Internet]. Scientific Journals International. c2013 [cited 2016 May 5]. Available from: http://www.scientificjournals.org/editorial_board.htm
    35. Strielkowskii W, Lisinii E, Welkinsiii E. Dynamics Of Growth In Human Population: The Effect Of Infectious Diseases. Social and Natural Sciences Journal [Internet]. 2012 [cited 2016 May 5];5. Available from: http://ojs.journals. cz/index.php/SNSJ/article/download/307/309
    36. SYLWAN: English Edition [Internet]. 2016 [cited 2016 May 5]. Available from: http://sylwan.ibles.org/
    37. Texas A&M University. Stephen Safe [Internet]. Veterinary Medicine & Biomedical Sciences Texas A&M University. 2016 [cited 2016 May 6]. Available from: https://vetmed.tamu.edu/vtpp/directorydetail?userid=2124
    38. The Pharmaceutical and Chemical Journal. The Pharmaceutical and Chemical Journal [Internet]. c2016 [cited 2016 May 5]. Available from: http://tpcj.org/
    39. Thomson Reuters. InCites™ Journal Citation Reports [Internet]. c2015 [cited 2016 May 5]. Available from: https:// jcr.incites.thomsonreuters.com/JCRJournalProfileAction.action?pg=JRNLPROF&journalImpactFactor=6.359&year=2014&journalTitle=Oncotarget&edition=SCIE&journal=ONCOTARGET
    40. University of Nottingham. SHERPA/RoMEO - Publisher copyright policies & self-archiving [Internet]. 2016 [cited 2016 May 10]. Available from: http://www.sherpa.ac.uk/romeo/index.php
    41. VUVeL. Pracovníci [Internet]. VÚVeL - Výzkumný ústav veterinárního lékařství. 2014 [cited 2016 May 5]. Available from: http://www.vri.cz/cz/o_nas/pracovnici
    42. Vystrčilová M, Novotný V. Estimation of Age at Death Using Teeth. Variability and Evolution [Internet]. 2000 [cited 2016 May 5];8:39–49. Available from: http://var-and-evo.biol.uni.torun.pl/03_8.pdf
    43. World Academy of Science, Engineering and Technology. ICTTP Chicago 2016: 18th International Conference on Traffic and Transportation Psychology [Internet]. c2016 [cited 2016 May 5]. Available from: https://www.waset. org/conference/2016/09/chicago/ICTTP
    44. World Academy of Science, Engineering and Technology. WASET World Academy of Science, Engineering and Technology [Internet]. c2016 [cited 2016 May 12]. Available from: https://www.waset.org/
Facebook KUK